Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci.

Celý rozhovor najdete na stránkách Nového Prostoru.

Křesťané se vysmívali Židům, fungoval sarkasmus nebo vtipy související s vyměšováním a všichni společně se smáli lidem s vyšším společenským postavením. Středověký humor dokazuje, že lidé se, ani napříč staletími, příliš nemění. „Lidé používali smích také jako zbraň nebo jako výraz intelektuální nadřazenosti," říká v rozhovoru s Lucií Výbornou doktorand Martin Šorm, jehož jedním z prvních seminářů byl právě ten věnovaný středověkému humoru.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.

Během setkání vrcholných představitelů akademií V4, které se koná každý rok v jedné z členských zemí, obdržel Martin Šorm Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Při této příležitosti poskytl Martin rozhovor pro Akadmický Bulletin, e-magazín AV ČR, vydání 8-9/2018.

Stáhnout PDF si můžete na stránkách Akademie věd.

Pavlína Mašková vystoupila v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát na téma archeologie objevující (domnělé) hroby upírů. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Knižní ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v celkem jedenácti kategoriích. Kromě titulu Kniha roku udělí ceny za prózu, za poezii, za naučnou literaturu, za publicistiku, za knihu pro děti a mládež, pro objev roku, za překladovou knihu, za nakladatelský čin a cenu čtenářů.

Rozhovor s autory knihy najdete na webu ČT24.

Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.

Celý text na Akutálně.cz.

Jaká byla doba středověku? Jak její duchovní a kulturní hodnoty utvářely vývoj na našem území? Hostem Magazínu Leonardo byl historik a archeolog Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, vítěz soutěže Česká hlava 2017.

Celý rozhovor na webu Rozhlas Plus.

Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Zpráva na webu ČT24.

Přestože už lopatu do rukou nebere, rád na práci v terénu vzpomíná. Expert na středověkou duchovní kulturu se zasloužil o velké výzkumy klášterů na Strahově v Praze nebo v Sázavě, spolupracoval na rozkrývání klášterů v Praze-Břevnově, v Ostrově u Davle nebo v Berouně. Za svůj dlouholetý přínos české vědě v neděli převezme Národní cenu vlády Česká hlava. "Je to obrovské uznání a moc si ho vážím. Musím ale dodat, že se týká i mých kolegů. Jde o týmovou práci a bez nich bych toho dosáhl málo," připouští skromně osmašedesátiletý vědec.

Celý rozhovor na webu iHned.cz.

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády ČR každoročním vyhlašovatelem stejnojmenných cen – nejprestižnějšího českého ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout.
Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence, tedy té části společnosti, která bývá mnohdy upozaděná, ačkoliv na ni stojí prosperita naší země. Projekt vznikl před 16 lety z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a prof. Antonínem Holým s jediným cílem – vytvořit projekt pro vědce a techniky, který by jim pomohl získat popularitu a prestiž, kterou v tak hojné míře věnujeme třeba sportovcům či umělcům. Vyhlášení České hlavy vyjadřuje hrdost na české vědce, kteří posunuli naši civilizaci, na jejich vůli, inteligenci, nezlomnost a sebeobětování. Často je považován za tzv. „českou nobelovku". Laureátem hlavního ocenění v roce 2017 se stal prof. Petr Sommer.

Záznam slavnostního večera můžete zhlédnout na webu České televize.