V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
INA HARTMANNOVÁ
Dizertační práce Nory Schmidtové obhájená na katedře literární vědy Erfurtské univerzity představuje nejnovější práci německé bohemistiky, jež se věnuje tématu flânerie v textech české literatury. V roce 2018 získala tato kniha Cenu Otokara Fischera, která si klade za cíl ocenit a zviditelnit nejvýznamnější německy psané a v Německu vydávané odborné práce o české literatuře, hudbě, výtvarném umění, divadle, filmu, architektuře a šířeji české kulturní historii. Schmidtové rozsáhlá práce je členěna na celkem devatenáct kapitol různé délky a závažnosti. Cílem recenze je především poskytnout stručný přehled o obsahu autorkou vybraných příkladů a zejména o výsledcích analýzy. Následně jsou uvedeny komentáře obecné povahy, vztahující se ke koncepci díla.
MARKÉTA KITTLOVÁ
Ruský sborník Sraženija i svjazi v programmach i praktike slavjanskogo litěraturnogo avangarda si vytkl za cíl poskytnout prostřednictvím téměř dvaceti studií vhled do problematiky slovanských literárních avantgard (především západoslovanských a jihoslovanských, přestože několika studiemi je ve sborníku zastoupena i avantgarda ruská), a to ze dvou hledisek, která v úvodní studii formuluje editorka sborníku L. N. Budagovová.
MARTA EDITH HOLEČKOVÁ
Ve dnech 16. a 17. října 2018 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila mezinárodní konference nazvaná „Marxism as a Method and Project Literary Theory — Aesthetics — Politics“. Událost se konala v roce dvoustého výročí narození Karla Marxe (1818–1883) a její pořadatelé si kladli za cíl ukázat, jak se marxismus jako myšlenkový koncept modernity odrážel v české a polské literární vědě, estetice a politickém myšlení. Svým počinem se kromě toho také pokoušeli odbornou veřejnost přesvědčit o tom, že marxismus může být i nyní inspirativním přístupem na poli společenských a humanitních věd. Konferenci otevřel úvodním slovem její pořadatel Roman Kanda, v němž představil marxismus nejen jako vědeckou metodu, ale i jako kulturně-společenský projekt.
JOSEF ŠEBEK
Kniha Davida Skalického Ozvláštnění — fikce — estetická zkušenost je zajímavým pokusem o promyšlení konceptů, které se nacházejí na průsečíku několika historicky více či méně disparátních tradic uvažování o literatuře a umění, resp. snahou o jejich srovnání a částečné propojení. Jsou mezi nimi v první řadě český strukturalismus a americký (neo)pragmatismus, ale také ruský formalismus, analytická estetika, hermeneutika nebo parciálnější teorie fikčních světů. Jednotícím problémem se stává otázka funkce literatury a umění — lépe řečeno, vztah umění a zkušenosti, která uměleckou sféru přesahuje (tj. celkové zkušenosti jedince). Možná právě kvůli rozptylu uvedených tradic si autor uložil značnou myšlenkovou kázeň: ačkoli probíraná témata mohou poukazovat k rozmanitým kontextům a otevírat další a další oblasti, drží se Skalický důsledně několika hlavních pojmů a autorů, díky nimž tímto členitým teoretickým terénem s přehledem (a z pohledu čtenáře většinou i přehledně) naviguje.
Číst dál: Far away, so close: estetická funkce a estetická zkušenost
MARTA EDITH HOLEČKOVÁ
Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) patří bezesporu mezi nejvýznamnější české tvůrce 20. století, přesto mu však nebyla doposud věnována žádná souhrnná odborná práce. Možná proto, že dvousvazkový výbor z jeho deníků nazvaný Celý život (Torst 1992) komplikuje badatelům možnost překročit tento autorův sebeobraz a vystavět vedle něj portrét jiný. V současnosti je kromě monumentálního překladatelského díla známá jak detektivní trilogie (Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou, Vražda v zastoupení) napsaná spolu s Josefem Škvoreckým, tak i autorova vlastní tvorba, která zůstávala po celý Zábranův život upozaděna. Životní příběh Jana Zábrany vedle své tragičnosti a smutku ukazuje především, jak se velký talent dokázal prosadit osudu navzdory a zanechat po sobě rozsáhlé, kvalitní a pestré dílo.