Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

Biologicko-ekologické vědy

03. 05. 2019
Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) sepo sedmi letech vyjednávání stal členem Klimatického inovačního společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT Climate-KIC). ...
26. 04. 2019
Zástupci akademické sféry, státní správy a obchodu diskutovali o aktuální hrozbě čím dál většího sucha. Setkání se konalo v Praze v rámci mezinárodního projektu DriDanube, na kterém se podílí 10 evropských států a spolufinancuje ho Evropská unie.
25. 04. 2019
Nejpozději v dubnu se netopýři probouzejí z hibernace a vylétají ven z chladných štol a jeskyní. Téměř celou zimu v nich visí hlavou dolů natěsnaní jeden vedle druhého u stropu a podél stěn, jejich tělesná teplota nestoupá nad šest stupňů Celsia ...
18. 04. 2019
Pražská Lannova vila se 17. dubna 2019 stala dějištěm tradičního jarního ceremoniálu časopisu Živa – předání cen nejlepším článkům za uplynulý rok. ...
28. 03. 2019
Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. ...
27. 03. 2019
Ve věku 66 let zemřel renomovaný zoolog a bývalý ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR Jan Zima. V jednom ze svých posledních projektů se věnoval adaptaci netopýrů na plísňové onemocnění geomykózou.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce