Leonardo da Vinci a církev

Text dotazu

Dobrý den,
vždy, když se mluví o Leonardu da Vincim, týká se to hlavně jeho výtvarné činnosti, v druhé řadě jeho vynálezů, ale málokdy se zmiňují jeho biologické výzkumy. Četla jsem, že zkoušel i pitvu člověka, kreslil embrya, zajímal se o fungování rozmnožovacího ústrojí ženy... a mnohé další věci. Zajímalo by mě, jak se k tomu a hlavně k němu stavěla církev. Vím, že už byla renesance a situace se relativně uvolnila... Ale stejně mi to přijde na tu dobu trochu odvážné...

Odpověď

Dobrý den,

...Od konce roku 1513 žil Leonardo v Římě. Díky zvláštnímu papežskému povolení provádět pitvy mohl nějaký čas pokračovat ve svých anatomických studiích (církev možná věřila, že Leonardo najde sídlo lidské duše.) Pitvy prováděl pravděpodobně v nemocnici Santo Spirito, která stála v těsném sousedství Vatikánu. Tyto pitvy už byly závěrečnou fází jeho anatomických výzkumů, při nichž se soustředil na rozmnožovací proces a vývoj embrya V Leonardových studiích se objevily velmi originální úvahy o vzniku poznávacích procesů u embrya, neboli (řečeno jeho terminologií) o vzniku duše embrya. Tyto úvahy však bohužel byly v rozporu s oficiální doktrínou církve o božském původu lidské duše, a tak je papež Lev X. považoval za kacířské. Leonardovi proto další pitvy na lidech zakázal. Leonardo jednoznačně tvrdil: "Semeno matčino má v embryu stejnou moc jako sémě otcovo." D udivujících podrobností popsal průběh vývinu plodu v děloze včetně jeho výživu prostřednictvím pupeční šňůry. Historikové se dlouho domnívali, že Leonardovy problémy s papežem působily pouze jeho pitvy. Domenico Laurenza však doložil, že v té době neexistovaly vůči pitvám žádné náboženské ani etické námitky. Papežův zákaz pitev byl podle Laurenzy způsoben rozporem mezi Leonardovým aristotelickým názorem na duši a tomistickým názorem Lva X.

Čerpáno z: CAPRA, Fritjof. Věda mistra Leonarda. Pohled do mysli velkého renesančního génia. Praha: Academia, 2009.

Leonardo proslul jako umělec zabývající se pitváním mrtvol. Obecně se má za to, že se pitváním zemřelých dopouštěl nedovolené a svatokrádežné činnosti, která jej stavěla proti církvi. Za Leonardova pozdního pobytu v papežském Římě jeden z jeho vzpurných německých řemeslníků skutečně udal tuto jeho činnost papeži. Jediná, plně dokumentovaná a úplná pitva celého lidského těla - pravděpodobně jediná, kterou kdy podnikl - byla pitva "stoletého", jehož "sladké smrti" byl Leonardo svědkem v nemocnici Santa Maria Nuova v zimě na přelomu let 1507 - 1508.Tvrzení o stoletém věku tohoto starce bylo pravděpodobně jednou z podmínek, které nemocnici opravňovaly k tomu, aby dovolila umělci pitvu provést; po ní musel nepochybně následovat řádný pohřeb.

Zdroj: KEMP, Martin. Leonardo. Praha: Mladá fronta, 2009.

Dále doporučujeme: Leonardo umělec a vědec. Praha: Knižní klub, 2006.

PEČÍRKA, Jaromír, LUKASEY, Alfred. Život a dílo mistra Leonarda. Praha: Columbus, 2005.

CRISPINO, Enrica. Leonardo. Praha Knižní klub, 2010.

RÁDL, Emanuel. Dějiny biologických teorií novověku. Díl I. Od renesance na práh 19. století. Praha: Academia, 2006.

Ve většině z těchto uvedených knih jsou i náčrtky a poznámky Leonarda k anatomii lidského těla.

Další zdroje:

Leonardo získaval vedomosti o stavbe ľudského tela z viacerých pitiev, ktoré často robieval (vraj ich bolo okolo 30). Potom detailne a presne zakreslil a popísal všetky svaly, cievy, kĺby a vnútornosti. Prišiel na spôsob ako pitvať oko,... Bol však obvinený svojimi odporcami, a tak bol jeho výskum zakázaný pápežom Levom X.

http://www.pravo-medicina.sk/aktuality/63/pitva---pravna-uprava-dovody-jej-vykonania

V malířství a sochařství se prosadilo realistické zpodobování lidského těla. Při věrném zobrazování lidského těla vedle antických vzorů pomáhaly renesančním umělcům znalosti anatomie lidského těla. Jeden z největších malířů renesance Leonardo da Vinci (1452–1519) sám prováděl i pitvy a pečlivě si zakresloval podobu kostí a svalů i jejich spojení.

http://www.truhla.cz/predmety/dejepis/prezentace/kvarta/Renesance_def.pdf

Obor

Filozofie a náboženství

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

04.12.2015 22:20