Česká literatura 52, 2004/1

Studie

Jan Malura: Duchovní erotika v Harfě nové Jana Liberdy a její biblické inspirace
(1-16)
Studie se zabývá významným básnickým dílem českého pobělohorského exilu, kancionálem Harfa nová (1732, 1735) Jana Liberdy, kazatele mezi českými emigranty v Německu. Toto dílo, kolem jehož vzniku a vydání panují značné nejasnosti, bylo literární vědou dosud minimálně reflektováno. Studie se zaměřuje na mysticko-erotickou obraznost písní, z nichž mnohé jsou překlady z němčiny. Sleduje jejich intertextuální vazby na Píseň písní a Zjevení sv. Jana. Analyzuje klíčové motivy (oheň, krev, střela, polibek aj.), upozorňuje na jejich paralely v české i německé, zvláště pietistické, poezii doby baroka.

Radka Denemarková: Doznívání německy psané literatury v českých zemích v období 1938 - 1945 a po roce 1945
(s. 17-46)
Studie Radky Denemarkové se zabývá problematikou česko-německého válečného a poválečného literárního kontextu a literárními projevy dlouhodobého specifického spolužití česko-německo-židovských kultur na území českých zemí, jimž se stalo nebývale osudným politické dění krátkého časového období. Mapuje všechny oblasti doznívání německy psané literatury v českých zemích v období od roku 1938 do současnosti: Terezín a jeho artikulaci morální převahy, sudetské Němce a moravská města, konec pražského česko - německého soužití a multikulturnosti, exilovou enklávu a motiv osamělého poutníka v labyrintu světa, německy píšící autory v Čechách po roce 1948 a literární dozvuky na přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Autorka zároveň nezastírá, že oboustranně nepředpojatému vnímání literatury daného období, odtabuizování některých literárně zpracovávaných témat i autorů, smíření a nezatíženému rozvoji česko-německého soužití bránila a doposud brání zarputilá neochota přiznat vlastní chyby. Češi bagatelizují odsun, sudetští Němci dlouho připomínali pouze svá před- a poválečná příkoří.

Andrea Vítová: „Vínek z kopřiv a bodláčí“. Český obrozenský epigram
(s. 46-58)
Česká epigramatická tvorba první poloviny 19.století vznikala pod silným vlivem cizích, především latinských a německých vzorů.Zvláště první obrozenské pokusy představovaly nekonfliktní napodobení vzorových textů, ulpívaly v lehkém humorném až sarkastickém žertování na obecná témata, jejichž okruh je předem zafixován. S opakovaným zobrazováním záporných lidských vlastností, určitých profesí či společenských zakotvení vstupovala do českých obrozenských epigramů mravokárnost a zcela se vytrácel okamžik překvapení, důvtipná pointa, která tvoří základ lessingovského pojetí epigramu. Nezralost literárního prostředí, ale též působení cenzury neumožnily vznikat básním, jež by se satiricky obracely ke konkrétním dobovým společenským jevům. Vysoce ceněný žánr se tak v českém prostředí na čas změnil v nezávažnou, stručnou žertovnou báseň.

Prameny

Dopisy Jana Zahradnička Janu Čepovi z let 1942-1946
(s. 59-81)

Rozhledy

Joanna Goszczyńska: Expresionismus v české literatuře na začátku 20. století
(82-89)

Lenka Kusáková: Česká poezie 19. století na CD-ROMu
(s. 90-98)

Miloslav Vojtech: Česká poézia 19. storočia v elektronickej podobe
(s. 99-103)

Blanka Svadbová: Poznámky k recenzi Česká poezie 19. století na CD-ROMu
(s. 104-107)

Recenze

Jan Matonoha: Česká próza dvacátého století z ostrovní perspektivy
(Robert Porter: An Introduction to Twentieth-Century Czech Fiction. Comedies of Defience. Sussex Academic Press, Brighton – Portland 2001. 209 stran)
(s. 108-112)

Erik Gilk: O Vančurovi, Lidovkách a poetismu
(Jiří Poláček: Tvorba a recepce. Studie o meziválečné české literatuře. Brno, Masarykova univerzita 2003. 168 stran. )
(s. 112-117)

Tomáš Kubíček: Naratologie a okolí: průvodce inteligentního čtenáře teoriemi narativu
(Petr A. Bílek: Hledání jazyka interpretace (K modernímu prozaickému textu. Host, Brno 2003. 360 stran.)
(s. 117-121)

Petr Šámal: Franz Kafka jako politikum
(Alexej Kusák: Tance kolem Kafky (Liblická konference 1963 – vzpomínky a dokumenty po 40 letech). Praha, Jiří Tomáš – Akropolis 2003. 167 stran )
(s. 121-126)

Michal Přibáň: Mírně rozostřený Pohled zpět
(Růžena Volínová-Bernardová: Pohled zpět. Vilém Bernard: Kde básníkům se poroučí. Praha, Akropolis 2003. 223 stran. )
(s. 126-132)

Kronika a glosy

Jiří Holý: Knížka studií a dokumentů k literatuře přelomu 19. a 20. století
(s.133-134)

Kateřina Bláhová: Chápeme sa iba v súvislostiach…
(s. 134-135)

Dalibor Tureček: Sympozium o Komenském
(s. 136-137)

Zuzana Urváková: Nadnárodní dimenze české literatury v současné literárněvědné debatě o dějinách literatury
(s. 138-141)

Informatorium
(s. 142-147)