Politické

Začátkem ledna bylo ve třech zemích zkoumáno rozhodování obyvatel v referendu o připojení země k Evropské unii a jejich názory na proběhlá předvstupní jednání. Úmysl dostavit se k referendu v ČR uvedlo 79 % obyvatel, v tom ale jen 42 % je k účasti pevně rozhodnuto. V Polsku a v Maďarsku je pevně rozhodnuto dostavit se k referendu shodně 63 % občanů. Referendum o vstupu do EU by dopadlo ve všech třech zemích jednoznačně ve prospěch jejich připojení: všude podíl stoupenců integrace vysoce převyšuje zastoupení odpůrců.

Výsledky šetření ukázaly, že nikdo ze stávajících pretendentů na post prezidenta se netěší převažující podpoře ze strany veřejného mínění. U všech zkoumaných uchazečů, k nimž se respondenti vyjadřovali jednotlivě, zda by si je přáli ve funkci prezidenta či nikoli, byl podíl odpůrců vyšší než podíl příznivců. Z uvažovaných osobností relativně nejvyšší podíl stoupenců mají shodně Otakar Motejl s Petrem Pithartem (43 %), po nich následují Václav Klaus (35 %), Miloš Zeman (29 %), Jaroslav Bureš (25 %), Jaroslava Moserová (16 %) a Miroslav Kříženecký (12 %).

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, dovolme si nyní retrospektivně porovnat volební rozhodování před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podzimními volbami do Senátu a obecních zastupitelstev. Kdy v průběhu předvolební kampaně se voliči o svém hlasování rozhodli? Rozhodují na poslední chvíli, nebo je naopak pro ně vše dlouho před volbami jasné? Volební rozhodnutí bývá při volbách do Senátu a do obecních zastupitelstev přijímáno podstatně později, než tomu je při volbách do Poslanecké sněmovny.

V prosincovém výzkumu se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo – v souvislosti s blížícím se koncem ústavního mandátu Václava Havla - na zhodnocení působení prezidenta podle šesti vybraných kritérií. Podíl kladných vyjádření u prezidenta silně převažuje zejména v těch atributech, kde dotázaní hodnotili plnění ústavních funkcí, starost o vážnost svěřeného úřadu a především reprezentaci v zahraničí.

Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu listopadu a prosince podle vlastního vyjádření spokojeno 40% dotázaných („velmi spokojen“ 2,4%, „spíše spokojen“ 37,5%), nespokojeno bylo 56% („spíše nespokojen“ 44,6%, „velmi nespokojen“ 11,8%), nevědělo 4%. Spokojenost s politickou situací pozvolna narůstá od března 2002, nyní poprvé od roku 1996 dosahuje k 40%.

Začátkem příštího roku uplyne již 10 let od rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. CVVM SoÚ se ve svém pravidelném výzkumu Naše společnost 2002 zajímalo, jak tento historický krok dnes lidé vidí. Před deseti lety souhlasila s tímto krokem jen menší část občanů (22%), většina (60%) uvádí, že byla proti rozdělení a 18% už neví. Jak tento krok rozdělení Československa hodnotí občané dnes? Za správné nyní označuje rozdělení 43% oslovených občanů, za špatné 46%.

Nejvýznamnější událostí přelomu listopadu a prosince se stal Summit NATO v Praze, druhé místo pak obsadily volby. S odstupem následovaly tyto události: povodně 2002, konec prezidentského mandátu V. Havla, chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku. Nad hladinou sledovatelnosti se opět objevil vstup České republiky do Evropské unie. Můžeme předpokládat, že význam této události s blížícím se referendem o vstupu ČR do EU a konečně se vstupem samotným dále poroste.

Jako budoucí prezident je pro občany z nabídnutých osobností nejpřijatelnější Otakar Motejl, jenž má současně nejvíce příznivců (45%) i nejméně odpůrců (41%) a jen v jeho případě procento příznivců alespoň mírně převažuje. Druhým nejpřijatelnějším uchazečem je Petr Pithart, jehož by v úřadě prezidenta uvítalo 37% dotázaných, ovšem už více než polovina respondentů ho za prezidenta nechce.

Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová a říjnová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).