Mezinárodní vztahy

V dubnu 2019 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

Do svého únorového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie. Zajímalo nás, jaký dopad bude mít podle českých občanů tzv. Brexit pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku, kdo nese vinu na tom, že zatím nebylo dosaženo vzájemné dohody a jak má EU postupovat při vyjednávání s Velkou Británii. Ve výzkumu jsme se dále zeptali, zda by se mělo i v České republice uskutečnit referendum o odchodu či setrvání naší země v EU a jak by respondent v takovém referendu hlasoval.

V prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu, mezi nimiž pro srovnání je i český prezident.

V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.

V lednu 2019 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO).

Ve svém pravidelném prosincovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zajímalo o názory české veřejnosti na americkou zahraniční politiku. Všem respondentům jsme předložili 6 výroků, s nimiž vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu.

V prosincovém šetření (2018) CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii.

Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj konfliktu v Sýrii zajímají, jaké jsou jejich postoje k různým formám možného zapojení České republiky do řešení tamní situace a jak vnímají dopad syrské situace na českou, evropskou a světovou bezpečnost.

V prosinci loňského roku položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem. Také u naprosté většiny všech ostatních zemí, které jsme do aktuálního výzkumu zařadili, převážilo kladné hodnocení nad negativním.

V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Do výzkumu byla rovněž zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo mít za následek ztrátu peněz z evropských fondů. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.