Lékaři a vědci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Fyziologického ústavu AV ČR řeší, jak zlepšit prevenci a léčbu nejzávažnějších onemocnění dnešní doby (24.5. 2019)

Dne 22. května 2019 proběhlo ve Fyziologickém ústavu AV ČR (FGÚ) setkání předních českých lékařů a vědců zaměřené na pokroky v prevenci, diagnostice a léčbě závažných, především civilizačních, chorob.

IKEM a FGÚ dlouhodobě spolupracují s cílem dosáhnout pokroku v oblasti prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění, jejich nejčastějších rizikových faktorů jako je obezita a diabetes a jejich chronických komplikací. V rámci 2. semináře společného preklinického a klinického výzkumu v IKEM a FGÚ byly během 13 přednášek a 23 posterových sdělení prezentovány převážně výsledky dosavadní úspěšné spolupráce výzkumných týmů obou institucí.

Přesto, že se hlavní zaměření biomedicínského výzkumu přesouvá k výzkumu nádorových chorob, nadále platí, že většina obyvatel zemře na kardiovaskulární onemocnění (KVO). V posledních dekádách došlo sice ke zlepšení kontroly některých rizikových faktorů KVO jako je arteriální hypertenze či dyslipidémie, na významu však nabírají nové hrozby pro českou populaci, především obezita a obezitou podmíněný diabetes 2 typu. Tato onemocnění zjevně představují hlavní rizikové faktory pro budoucí vlnu KVO, jako je předčasná ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, fibrilace síní a srdeční selhání. V nárůstu obezity a diabetu je Česká republika na jednom z prvních míst v EU a úmrtnost na KVO je v ČR až dvojnásobná než ve většině vyspělých zemí EU, a představuje vůbec nejčastější příčinu úmrtí české populace (polovina všech úmrtí).

Druhou klíčovou oblastí je léčení komplexních multifaktoriálních onemocnění metabolické povahy jako je diabetes mellitus 2. typu (dále jen diabetes/cukrovka). Přes částky v řádu miliard dolarů investované do výzkumu nových terapií a po 100 letech od objevu inzulínu stále neexistuje dlouhodobě účinná léčba, která by vedla k vyléčení tohoto komplexního onemocnění. Raketově narůstá především počet nemocných s diabetem 2. typu, který tak představuje jednu z novodobých „epidemií“ zásadním způsobem zatěžující nejen zdravotní, ale i sociální systémy všech vyspělých zemí světa. Tento nárůst souvisí zejména s nevhodným životním stylem a v neposlední řadě také se stárnutím populace. S diabetem se v současné době v Česku léčí téměř jeden milion lidí, přičemž se předpokládá, že dalších 300 000 nemocných má diabetes, který dosud nebyl diagnostikován.

K této nepříznivé situaci přispívá nedostatečná podpora biomedicínského výzkumu v této oblasti, a zejména jeho nedostatečná integrace s využitím již existující infrastruktury i lidských zdrojů. Chybí centrum, které by bylo schopno integrovat a posílit stávající preklinický a klinický výzkum v oblasti KVO podmíněných diabetem a obezitou a zajistit translační fázi výzkumu s přechodem nových léčiv a terapeutických postupů do klinické praxe přímo v České republice.

Program semináře: http://www.fgu.cas.cz/upload/files/Fgu-ikem_2019-final.pdf.

Akce se konala pod záštitou programu Preklinické testování potenciálních léčiv Strategie AV21, který je koordinován Fyziologickým ústavem.

AV ČR zabodovala v žebříčku Nature Index Biomedical Sciences (20.5. 2019)

Přehled Nature Index, zaštítěný časopisem Nature, sleduje počty kvalitních vědeckých článků ve vybraných vědeckých časopisech. V čerstvě zveřejněném žebříčku výstupů z oblasti biomedicínských věd vydobyla Akademie věd ČR v kategorii vládních (neuniverzitních) institucí 13. místo na světě, což je zároveň nejlepší umístění ze střední a východní Evropy.

Aktuální žebříček pokrývá období let 2015 až 2018. Vynikající pozice AV ČR zároveň znamená meziroční zlepšení o 20,7 %. Z evropských zemí ji předstihly pouze Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie.

Akademii věd se velmi dařilo i v celkovém přehledu Nature Index, publikovaném v září 2018. Dosáhla v něm meziročního zlepšení 18,2 % a celosvětově se umístila na 19. místě. Více si můžete přečíst zde.

Malé množství dusičnanů nebo šťávy z červené řepy může pomoci zabránit vzniku hypertenze při zvýšeném příjmu soli (4.4. 2019)

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě.

Proto lékaři a odborníci na výživu doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku.  Bylo zjištěno, že diety s molárním poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Avšak během posledních desetiletí jen málo lidí dokázalo nebo bylo ochotných dostatečně změnit své stravovací návyky, aby splnili doporučený poměr draslíku k sodíku. Nové strategie, které by umožnily prevenci hypertenze bez omezení příjmu soli, by proto byly klinicky velmi přínosné. Protože výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak, je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity testovali u tzv. Dahlových potkanů, nejvíce užívaného zvířecího modelu hypertenze vyvolané vysokým příjmem soli, podání 1% roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1% roztok soli a vyvinuli hypertenzi.

Protože některé listnaté zeleniny (rukola, špenát) a kořenové zeleniny (červená řepa) mají vysoké koncentrace dusičnanů, bylo by možné do jídel a přísad s vysokým obsahem soli, jako jsou například sojové nebo barbecue omáčky, přidat velmi malé množství například koncentrátu červené řepy, aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze při vyšším příjmu soli.

Účinky dusičnanu sodného a šťávy z červené řepy na zvýšení krevního tlaku způsobeném příjmem soli. A, Časový průběh 24 hodinových průměrů systolického krevního tlaku. B, Časový průběh 24 hodinových průměrů diastolického krevního tlaku. C, Průměrné změny systolického krevního tlaku vyvolané příjmem soli. D, Průměrné změny diastolického krevního tlaku vyvolané příjmem soli. *P < 0.05.

Morris Jr, R. Curtis - Pravenec, Michal - Šilhavý, Jan - DiCarlo, E. Stephen - Kurtz, W. Theodore: Small amounts of inorganic nitrate or beetroot provide substantial protection from salt-induced increases in blood pressure. Hypertension. Roč. 73, 2019. doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.118.12234. [Epub ahead of print]. ISSN 0194-911X, IF: 6.857.

Zrušení střídání standardního a letního času (2.4. 2019)

Doc. Alena Sumová a prof. Helena Illnerová se zapojily do mediální debaty ke zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země, které mají do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly. Česká vláda se na svojí neformální diskusi loni na podzim k zimnímu času přiklonila i na základě stanoviska Fyziologického ústavu AV ČR.

Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního tj. "zimního“ času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Ponechání celoročně ST zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší. 

Přehled mediálních výstupů

Memory park zaujal návštěvníky Týdne mozku (14.3. 2019)

Interaktivní workshop Memory park se představil návštěvníkům akce Týden mozku v budově Akademie věd ČR v Praze 11. března 2019. Zájemci si mohli pomocí unikátních testů vyzkoušet a ověřit své paměťové a orientační schopnosti. Psychologické testy, které se používají ke zjištění postižení paměti a prostorové orientace např. u pacientů s Alzheimerovou chorobou, epilepsií nebo schizofrenií vyvinuli vědci z oddělení Neurofyziologie paměti.