Zahlavi

Ústav dějin umění se rozšiřuje o oddělení muzikologie

09. 01. 2019

Ústav dějin umění AV ČR získal nové oddělení, od ledna v něm pracují i muzikologové. Jejich zaměření je poměrně široké, zkoumat budou českou a evropskou hudbu od středověku až po současnost. 

Vedoucím se stal Roman Dykast, specialista na dějiny hudební estetiky a teorie hudby v období renesance, baroka a klasicismu. V současnosti se oddělení skládá ze šesti výzkumných pracovníků: vedle Romana Dykasta jsou to Petr Daněk, Martin Horyna, Milada Jonášová, Václav Kapsa a Aleš Opekar. V průběhu roku se předpokládá rozšíření týmu o zahraniční badatelku Anju Bunzel.

„Nový tým sestavený z renomovaných odborníků bude pracovat na individuálních a týmových badatelských projektech zaměřených na českou a evropskou hudbu od středověku až do 20. století. Dále se bude podílet na organizování konferencí, přednášek a workshopů, přípravě a realizaci publikačních a dalších odborných výstupů,“ říká ředitel Ústavu dějin umění Tomáš Winter a dodává: „Současně budeme usilovat o to, aby tým spolupracoval s jinými muzikologickými pracovišti v České republice i v zahraničí.“

Dočasná lokace v Dejvicích

Pracoviště oddělení muzikologie bude prozatím umístěno na Puškinově náměstí v pražských Dejvicích. Vedení ústavu plánuje, že v budoucnosti bude oddělení muzikologie sídlit v centrální budově v Husově ulici na Praze 1. Důvody vysvětluje ředitel Winter: „Je důležité, aby muzikologové nebyli odděleni od vlastního ústavu, ale aby se stali jeho organickou součástí, mimo jiné kvůli plánované spolupráci na mezioborových badatelských projektech, dotýkajících se výzkumu hudby i výtvarného umění. Střednědobá výzkumná koncepce oddělení jako součást celkové koncepce odborné činnosti Ústavu dějin umění bude zveřejněna v prvním čtvrtletí tohoto roku.“

V současné době nejsou v centrální budově žádné volné prostory. Ústav dějin umění má však vypracovaný plán přesunu depozitářů, fototéky, fotoateliéru a konzervátorské dílny z Husovy ulice do jiného objektu, který by měl disponovat lepšími podmínkami jak pro práci jednotlivých složek, tak pro uložení cenných fotografických, kresebných a grafických sbírek. V součinnosti hledá ústav i vedení Akademie věd ČR řešení, jak takový objekt získat.

Časopis i muzikologický fond

Oddělení muzikologie také zajistí pravidelné vydávání čtvrtletníku Hudební věda, předního domácího oborového periodika, vycházejícího dosud pod hlavičkou Etnologického ústavu AV ČR.

V rámci současných změn převezme Ústav dějin umění AV ČR rovněž fond muzikologické knihovny. Knihovna je v důsledku loňské havárie aktuálně uzavřena. K jejímu znovuotevření odborné i širší veřejnosti by mělo dojít nejpozději na jaře 2019 a čtenáři ji mohou opět navštívit na Puškinově náměstí.

Na titulním snímku návštěva vedení AV ČR v Ústavu dějin umění

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Předsedkyně navštívila Ústav dějin umění

Připravila: Barbara Gajewská, Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav dějin umění AV ČR

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce