Ústav dějin umění se rozšiřuje o oddělení muzikologie
09. 01. 2019
Ústav dějin umění AV ČR získal nové oddělení, od ledna v něm pracují i muzikologové. Jejich zaměření je poměrně široké, zkoumat budou českou a evropskou hudbu od středověku až po současnost.
Vedoucím se stal Roman Dykast, specialista na dějiny hudební estetiky a teorie hudby v období renesance, baroka a klasicismu. V současnosti se oddělení skládá ze šesti výzkumných pracovníků: vedle Romana Dykasta jsou to Petr Daněk, Martin Horyna, Milada Jonášová, Václav Kapsa a Aleš Opekar. V průběhu roku se předpokládá rozšíření týmu o zahraniční badatelku Anju Bunzel.
„Nový tým sestavený z renomovaných odborníků bude pracovat na individuálních a týmových badatelských projektech zaměřených na českou a evropskou hudbu od středověku až do 20. století. Dále se bude podílet na organizování konferencí, přednášek a workshopů, přípravě a realizaci publikačních a dalších odborných výstupů,“ říká ředitel Ústavu dějin umění Tomáš Winter a dodává: „Současně budeme usilovat o to, aby tým spolupracoval s jinými muzikologickými pracovišti v České republice i v zahraničí.“
Dočasná lokace v Dejvicích
Pracoviště oddělení muzikologie bude prozatím umístěno na Puškinově náměstí v pražských Dejvicích. Vedení ústavu plánuje, že v budoucnosti bude oddělení muzikologie sídlit v centrální budově v Husově ulici na Praze 1. Důvody vysvětluje ředitel Winter: „Je důležité, aby muzikologové nebyli odděleni od vlastního ústavu, ale aby se stali jeho organickou součástí, mimo jiné kvůli plánované spolupráci na mezioborových badatelských projektech, dotýkajících se výzkumu hudby i výtvarného umění. Střednědobá výzkumná koncepce oddělení jako součást celkové koncepce odborné činnosti Ústavu dějin umění bude zveřejněna v prvním čtvrtletí tohoto roku.“
V současné době nejsou v centrální budově žádné volné prostory. Ústav dějin umění má však vypracovaný plán přesunu depozitářů, fototéky, fotoateliéru a konzervátorské dílny z Husovy ulice do jiného objektu, který by měl disponovat lepšími podmínkami jak pro práci jednotlivých složek, tak pro uložení cenných fotografických, kresebných a grafických sbírek. V součinnosti hledá ústav i vedení Akademie věd ČR řešení, jak takový objekt získat.
Časopis i muzikologický fond
Oddělení muzikologie také zajistí pravidelné vydávání čtvrtletníku Hudební věda, předního domácího oborového periodika, vycházejícího dosud pod hlavičkou Etnologického ústavu AV ČR.
V rámci současných změn převezme Ústav dějin umění AV ČR rovněž fond muzikologické knihovny. Knihovna je v důsledku loňské havárie aktuálně uzavřena. K jejímu znovuotevření odborné i širší veřejnosti by mělo dojít nejpozději na jaře 2019 a čtenáři ji mohou opět navštívit na Puškinově náměstí.
Na titulním snímku návštěva vedení AV ČR v Ústavu dějin umění
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Předsedkyně navštívila Ústav dějin umění
Připravila: Barbara Gajewská, Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav dějin umění AV ČR
Přečtěte si také
- Agitprop i kabaret. Unikátní česko-ruský slovník je online
- Nová webová aplikace Evalvis 17+ vizualizuje hodnocení výzkumných organizací
- Začíná mezinárodní konference o vlivu Vídeňské školy dějin umění
- Předsedkyně v Ústavu pro českou literaturu: dobrodružná cesta rukopisy i citáty
- Dva slavní zahraniční vědci budou v Praze diskutovat o penězích a chudobě
- Prestižní francouzskou poctu získala členka Akademické rady
- Humanitní vědy a aplikace. V Akademii se diskutovalo o tom, jak je propojit
- Editor průvodce českým samizdatem: Nejdřív výsada statečných, pak celá kultura
- Lepší zapálit jednu svíčku než proklínat temnotu. Vychází průvodce samizdatem
- Prostě se zjevil velikán. Žák Jana Patočky o tom, jak zachránili jeho rukopisy
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.