Metody sekvenování nové generace (NGS) poprvé vnesly hlubší pohled do diverzity lidského střevního mikrobiálního ekosystému, jehož velikost je nečekaně veliká. Poměr lidských a mikrobiálních buněk se pohybuje v rozmezí od 1:1 až po 1:100 a lze říci, že jak lidé, tak i další savci žijí ve složitých konsorcií složených z virů, archaeí a bakterií tvořící mikrobiom spolu s mikroskopickými houbami a jednobuněčnými a mnohobuněčnými eukaryoty, tj. prvoky a helminty. Největší pozornost je prozatím věnována bakteriálnímu mikrobiomu představujícímu možná nejvíce různorodý segment ekosystému lidského těla.
Citovaná literatura:
KORT, R., M. CASPERS, A. VAN DE GRAAF, W. VAN EGMOND, B. KEIJSER, G. ROESELERS. Shaping the oral microbiota through intimate kissing. Microbiome. 2014, vol. 2(1), str. 41.
The Next Generation Sequencing (NGS) methods has brought a deeper insight into the diversity of a human intestinal microbial ecosystem. The ratio of human and microbial cells ranges from 1:1 to 1:100. One might say that humans (and other mammals) live in a complex consortium of viruses, bacteria, archaea – forming what is known as a microbiome – together with microscopic fungi, unicellular and metazoan eukaryotes (protists and helminths). Most attention has so far been paid to the bacterial microbiome that signifies perhaps the most diverse segment of the ecosystem of human body.
Schéma možných interakcí mezi složkami střevního mikrobiomu (eukaryota versus prokaryota) a imunitním systémem hostitele. Podle podkladů K. Jirků Pomajbíkové kreslila M. Chumchalová 
