Článek popisuje současné rozšíření naturalizovaných druhů na zemském povrchu a jeho příčiny, probírá historickou výměnu druhů mezi kontinenty a ukazuje, jak současné databáze umožňují testování teoretických předpokladů. Zmiňuje nejúspěšnější naturalizované druhy, popisuje rozdíly mezi biogeografickými oblastmi, ostrovy a pevninou a srovnává ohniska naturalizovaných rostlin a živočichů.
Použitá a citovaná literatura:
DAWSON, Wayne, et al. Global hotspots and correlates of alien species richness across taxonomic groups. Nature Ecology & Evolution, 2017, 1.7: 0186.
ESSL, Franz, et al. Socioeconomic legacy yields an invasion debt. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2011, 108.1: 203-207.
PYŠEK, Petr, et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia, 2012, 84.2: 155-255.
PYŠEK, Petr, et al. Naturalized alien flora of the world: species diversity, taxonomic and phylogenetic patterns, geographic distribution and global hotspots of plant invasion. Preslia, 2017, 89: 203-274.
RAZANAJATOVO, Mialy, et al. Plants capable of selfing are more likely to become naturalized. Nature communications, 2016, 7: 13313.
SEEBENS, Hanno, et al. No saturation in the accumulation of alien species worldwide. Nature communications, 2017, 8: 14435.
SEEBENS, Hanno, et al. Global rise in emerging alien species results from increased accessibility of new source pools. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 2018, 201719429.
VAN KLEUNEN, Mark, et al. Global exchange and accumulation of non-native plants. Nature, 2015, 525.7567: 100-103.
This article deals with the current distribution of naturalized plant species over the globe, explores the historical exchange of species among continents and their accumulation and illustrates how current databases are used to test invasion theory. It presents differences in the naturalized floras of biogeographic zones, islands and the mainland, and shows the global hotspots of plant and animal invasions.
-
Nárůst počtu naturalizovaných (zdomácnělých) druhů rostlin s plochou vyjádřený zvlášť pro pevninské oblasti (plné symboly, zelená spojnice, n = 481) a ostrovy (prázdné symboly, červená spojnice, n = 362). Rychlejší nárůst počtu druhů se zvětšující se plochou svědčí o větší náchylnosti ostrovů vůči invazím. Upraveno podle: P. Pyšek a kol. (2017)
-
Mapa světa se znázorněním míry zasažení rostlinnými invazemi. Pro každý region obsažený v databázi GloNAF (Global Naturalized Alien Flora) je velikostí symbolu vyjádřeno, jak velký podíl na celkové rostlinné bohatosti mají druhy, které tam byly zavlečeny a úspěšně zdomácněly. Barevně jsou odlišeny hlavní biogeografické oblasti – zonobiomy. Upraveno podle: P. Pyšek a kol. (2017)
-
Intenzita rostlinných invazí v České republice vyjádřená prostřednictvím výskytu invazních druhů v mapovací síti 6 × 10 zeměpisných minut. Nejinvadovanější je okolí velkých městských aglomerací, těžbou narušená krajina v severních částech země a nížiny velkých řek v klimaticky teplých oblastech. Upraveno podle: P. Pyšek a kol. (2012)
-
Schematické znázornění člověkem podmíněných přesunů rostlin mezi jednotlivými kontinenty. Každý kontinent je jak zdrojem (v oblasti dvojité linie po obvodu), tak příjemcem (prázdné místo ve vnitřním kruhu). Šířka linky znázorňující výměnu proporcionálně odpovídá počtu druhů. V grafu je také ukázáno, že druhy mohou být v jedné části kontinentu původní a v jiné nepůvodní. Levý graf ukazuje výměnu mezi kontinenty založenou pouze na celkové druhové bohatosti jednotlivých kontinentů (počty druhů uvedeny v závorce za názvem) – v takovém případě by oblastí, která dodává nejvíce druhů na jiné kontinenty, musela být Jižní Amerika, hostící největší počet druhů. V pravé části jsou kontinenty řazeny ve směru hodinových ručiček od těch, které jsou nejvýznamnějším dodavatelem naturalizovaných druhů pro ostatní. K – známé jen jako pěstované v kultuře, nebo nové hybridy. Upraveno podle: M. van Kleunen a kol. (2015)
-
Středoamerická libora proměnlivá (Lantana camara) je vůbec nejrozšířenějším invazním druhem na světě. Foto P. Pyšek
-
Havajské ostrovy jsou jednou z nejzasaženějších oblastí rostlinnými invazemi, na lávových příkrovech se prosazuje dřevina voskovník makaronéský (Morella faya) původem z Makaronéských ostrovů. Foto P. Pyšek
-
Havajské ostrovy jsou jednou z nejzasaženějších oblastí rostlinnými invazemi, na lávových příkrovech se prosazují druhy různých životních forem, jako je např. africká tráva dochan setý (Pennisetum setaceum). Foto P. Pyšek
-
Mezi celosvětově nejrozšířenější naturalizované druhy patří řada i u nás běžných plevelů, např. merlík bílý (Chenopodium album). Foto P. Pyšek
-
Mezi celosvětově nejrozšířenější naturalizované druhy patří řada i u nás běžných plevelů, např. ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli). Foto P. Pyšek
-
Rychlost introdukce rostlinných druhů, které později zdomácněly v území, do něhož byly zavlečeny. Každý bod představuje počet druhů, které se v daném roce poprvé objevily na některém kontinentě. Upraveno podle: H. Seebens a kol. (2017)
-
Oblasti s největší druhovou bohatostí nepůvodních rostlin a živočichů (data vyjádřena souhrnně pro rostliny, mravence, pavouky, ryby, obojživelníky, plazy, ptáky a savce). Odstíny červené barvy jsou znázorněna území, kde počet naturalizovaných druhů převyšuje očekávanou diverzitu, modře oblasti na tyto druhy chudé. Nejtmavší odstín barvy představuje 2,5 % regionů s nejnižší, resp. nejvyšší diverzitou naturalizovaných druhů. Upraveno podle: W. Dawson a kol. (2017)
