V prvním dílu (Živa 2018, 1: 32–34) jsme se dozvěděli, že přirozená imunita bezobratlých je založena na tělních bariérách a detailně jsme si popsali buněčné složky imunity. V druhé části se seznámíme s humorální imunitou, kterou zajišťují efektorové molekuly v cirkulující tělní tekutině nebo produkované lokálně ve tkáních. Vzájemnou kooperaci buněčných a humorálních složek nacházíme zejména v koagulační kaskádě. Někteří bezobratlí živočichové vyvinuli sociální imunitu nebo jsou schopni modulovat imunitní odpověď, což připomíná adaptivní imunitu obratlovců.
Seznam použité literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
As previously published (Živa 2018, 1: 32–34), the innate immunity of invertebrates is based on body barriers and cellular reactions. In this follow-up article humoral components as effector molecules in circulating body liquids or produced locally in tissues are added. Cellular and humoral components cooperate mainly in the coagulation cascade. Moreover, some invertebrates developed special types of immunity – social immunity or immune priming, which is similar to adaptive immunity in vertebrates.
-
Měření antibakteriální aktivity hmyzí hemolymfy na misce s bakterií Micrococcus luteus. Antibakteriální složky brání v růstu bakterií a vznikají tím projasněné zóny, buď čiré s naneseným kalibračním roztokem lysozymu, nebo tmavé s nanesenou hemolymfou, u níž došlo k tvorbě pigmentu – melanizaci. Foto P. Hyršl
-
Koagulace hemolymfy – krátce po odběru hemolymfy je možné z kapky vytáhnout vlákno, jehož délka a šířka je odlišná pro různé druhy hmyzu. Foto P. Hyršl
-
Larva zlatohlávka rodu Eudicella s melanizovaným cizorodým objektem pod kutikulou (pravděpodobně částice substrátu vniklá při poranění). Foto P. Hyršl
-
Mrtvé housenky zavíječe voskového (Galleria mellonella) – černá barva znamená, že v celém těle proběhla melanizace. Foto P. Hyršl
-
Housenka modelového druhu martináče čínského (Antheraea pernyi). Foto P. Hyršl
-
Včelí plod po laboratorní nákaze bakteriemi obsahujícími zelený fluorescenční protein (GFP). Po nasvícení ultrafialovým světlem jsou vidět včelí larvy, u nichž úspěšně proběhla nákaza. Foto P. Hyršl
-
Experimenty s indukcí antibakteriální odpovědi u včel – po injikaci včely suspenzí bakterií dojde během 24 hodin k syntéze antibakteriálních peptidů. Foto P. Hyršl
-
Odběr hemolymfy včelího plodu. Foto P. Hyršl
-
Ostrorep americký (Limulus polyphemus). Z ostrorepa byl izolován protein limulin ze skupiny lektinů, který je schopen rozpoznat strukturní složky bakteriálních membrán a využívá se proto v lékařské diagnostice. Foto V. Motyčka