Film Magion – vítěz na AFO 2019

Akademie věd ČR zvítězila na 54. ročníku Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Mezinárodní porota vyhlásila nejlepším českým a slovenským populárně-vědeckým dokumentárním filmem snímek režiséra Marka Janáče „Magion – příběh družice“. Film vypráví příběh prvního československého satelitu i jeho strůjců. Ke 40. výročí startu družice jej vyrobilo Studio OAT Střediska společných činností Akademie věd v rámci programu Strategie AV21 – Přírodní hrozby.

Ze všech filmů přihlášených na letošní AFO, kterých bylo více než 4000, se do finále česko-slovenské soutěže probojovaly dokonce dva projekty z produkce Akademie věd, dokument Magion a pořad YouTube kanálu Zvěd. Jak uvedl v sobotu 27. 4. 2019 při přebírání ceny v olomouckém Moravském divadle vedoucí produkčního studia Akademie věd Václav Špaček: „Jen díky tomu, že předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová i členové Akademické rady podporují kvalitní projekty, mohou na Akademii věd vznikat takové filmy, které se každoročně prosadí do výběru nejlepších na festivalu AFO. Letošní ocenění je vlastně také poděkováním za jejich důvěru k naší práci. Bez nich bychom zde nebyli.“ Cenu převzali z rukou náměstka ministra školství Pavla Dolečka a předsedy poroty Jiřího Duška producent Akademie věd Václav Špaček a režisér filmu Marek Janáč.

„Tento film je poctou umu českých a slovenských vědců a techniků, kteří takřka na koleně stvořili první samostatnou československou družici, o které toho dnešní mladí lidé už moc nevědí,“ zdůrazňuje Marek Janáč. „Jsem rád, že obdobné nadšení pohltilo i štáb; od producenta a jeho kolegů až po postprodukci ve studiu Pokrok. Myslím, že to výsledek hodně ovlivnilo.“

Letošní 54. ročník Academia Film Olomouc se nesl v duchu pravdy a mýtu. Podle reakcí zahraničních účastníků dokument Magion, kromě jiného, pomohl zbourat mýtus, že jen velké země mají vesmírné úspěchy. Režisér Marek Janáč na základě archivních materiálů v součinnosti s pamětníky zrekonstruoval některé situace a objevil neznámé skutečnosti zákulisí vzniku Magionu.

Film, který měl premiéru právě v den 40. výročí prvního samostatného vysílání Magionu, tedy loni na podzim, zachycuje dosud málo známé detaily z příprav a vzniku této družice. Je také poděkováním jejím tvůrcům, kteří ve složité době dokázali neuvěřitelné věci. Bohužel hlavní iniciátor projektu ing. Tříska se dokončení filmu nedožil a ve filmu natočený rozhovor je jeho posledním.

V případě zájmu o bližší informace, prosíme, kontaktujte:

Václav Špaček, producent filmu, Středisko společných činností AV ČR, 774 295 460, spacek@ssc.cas.cz

Upoutávka k filmu je k dispozici na adrese https://youtu.be/emKFOucfxfs

Souvislosti:

Před více jak 40 lety, 14. listopadu 1978, se z vesmíru poprvé ozvala družice Magion 1. První samostatný československý vesmírný objekt se od mateřské družice Interkosmos 18 oddělil ve výšce 476 km nad zemským povrchem v 18.45 hod. SEČ. Po několika sekundách automatika přepálila chirurgickou nit, udržující antény Magionu ve svinuté pozici, a 30 sekund nato českoslovenští inženýři v přijímací stanici Panská Ves u Dubé zaznamenali první vyslané signály.

Proč Magion

Magion vymysleli a zkonstruovali českoslovenští inženýři a technici pod vedením Ing. Pavla Třísky a Ing. Jaroslava Vojty mezi lety 1974 a 1978. Šlo o doplňkovou družici k hlavní aparatuře na mateřském objektu Interkosmos 18, s nímž Magion 24. října 1978 odstartoval na oběžnou dráhu.

Oba objekty měly čidla pro zkoumání magnetosféry a ionosféry Země. Měřily mimo jiné signály atmosférických blesků, které se po průletu ionosférou projevují jako tzv. hvizdy. Unikátnost koncepce dvou družic spočívala v tom, že dokázaly společně měřit prostorové rozložení zkoumaného jevu. Čechoslováci byli mezi prvními na světě, koho tato koncepce napadla už roku 1971, avšak zdlouhavá realizace je připravila o prvenství ve vesmíru, když tentýž princip vyzkoušely rok před startem Magionu družice ISEE1 (NASA) a ISEE2 (ESA).

Plánovanou životnost půl roku Magion překonal téměř šestkrát. Zemi oblétl nejméně 16 028krát. Zanikl pravděpodobně během oběhu číslo 16 033 v noci z 10. na 11. září 1981, kdy už byl příliš nízko, aby se mohl dále udržet na oběžné dráze.

Dědictví Magionu

Magion 1 posloužil jako odrazový můstek pro rozvoj stejnojmenného československého družicového programu, zaměřeného na výzkum magnetosféry a ionosféry. Na družici navázaly ještě další čtyři Magiony, jejichž vědecké výsledky byly dalekosáhle závažnější než ty, jež se podařilo získat s Magionem 1. Přesto nyní vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR obrovské množství záznamů, pořízených Magionem 1 digitalizují s nadějí, že se z nich po čtyřech desítkách let s pomocí nových technologií podaří získat důležité údaje, jež jejich předchůdci získat nemohli.

Další programy českého kosmického výzkumu

Čeští vědci, navazující na úspěchy programu Magion, dnes pracují na velkých mezinárodních projektech, které jsou podstatně dražší a které lze z finančních důvodů uskutečnit jen v široké mezinárodní spolupráci.

TARANIS – francouzský satelit, určený k výzkumu nadoblačných blesků, tzv. skřítků, elfů apod., které budou poprvé pozorovány z oběžné dráhy koordinovanou sadou přístrojů. Jedním z nich bude český analyzátor radiových vln, z produkce oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Plánovaný start byl zatím posunut z léta 2018 na jaro 2020.

SOLAR ORBITER – evropská sonda pro výzkum sluneční heliosféry a vzniku tzv. slunečního větru. Čeští vědci a technici připravují několik přístrojů, které budou měřit viditelné a ultrafialové záření sluneční korony, rentgenové záření, energetické částice a radiové vlny. Start je plánován na rok 2020.

JUICE – evropská sonda, která má po dobu cca 3,5 roku zkoumat turbulentní okolí obří plynné planety Jupiter i její velké ledové měsíce Ganymed, Europa a Kallisto. Ty podle současných poznatků pod souvislou ledovou kůrou ukrývají oceány slané vody – někteří vědci se proto domnívají, že mohou být vhodným místem pro hledání jednoduchého mimozemského života. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2030.

EXOMARS – společný evropsko-ruský projekt dvoudílné sondy, která má po přistání na Marsu mj. zkoumat stopy života, ale také elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv vesmírného počasí. Český vědecký program reprezentuje oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, které připravilo přístroj, zaměřený na studium předpokládaných bleskových výbojů na čtvrté planetě sluneční soustavy. Zatím totiž netušíme, zda v marsovské atmosféře bleskové výboje vůbec existují. Start sondy je plánován na rok 2020. Češi rovněž organizují mezinárodní projekt mars.vesmir.cz, který světově veřejnosti poprvé v historii umožní osobně se zúčastnit meziplanetárního přenosu hlasu. 

Připravila: Daniela Uhrová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: AFO

Přečtěte si také

• Češi pojmenují planetu mimo Sluneční soustavu
• Světové „vodíkové“ finále poprvé v Praze – hostí je Veletrh vědy
• Vedení Akademie věd jednalo v CERNu o české spolupráci
• Veletrh vědy: návštěvníky čekají tři dny vědy, více než 100 expozic a vstup zdarma
• Výstava Božská moudrost – boží příroda představuje vzácné ilustrace
• Časopis AΩ: Hra o trůny, Star Wars, Avengers a věda
• Média Akademie věd uspěla v prestižní soutěži Zlatý středník
• Výzkum únavy materiálů pomáhá předcházet katastrofám
• Jak se žije bez pevné půdy pod nohama
• Astrofotografií března je snímek hvězdokupy Plejády