![Zahlavi](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20190605121708im_/http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2019/bily_kriz.jpg_1987258066.jpg)
CzechGlobe zastřeší výzkumné konsorcium v rámci EIT Climate-KIC
03. 05. 2019
Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) se po sedmi letech vyjednávání stal členem Klimatického inovačního společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT Climate-KIC). Pro země V4 bude navíc CzechGlobe fungovat jako „hub“ zastřešující výzkumnou spolupráci v oblastech zasažených klimatickou změnou.
Na základě výsledků více než ročního hodnocení prováděného zástupci EIT se CzechGlobe stal jedním z prvních českých subjektů zapojených do EIT a prvním v EIT Climate-KIC. Klimatické inovační společenství u CzechGlobe ocenilo již dosažené kvalitní mezinárodní výsledky, interdisciplinární výzkum a unikátní infrastrukturu, která poskytuje podmínky pro špičkový základní i aplikovaný výzkum.
EIT Climate-KIC je znalostní a inovační společenství, které se snaží urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství. S podporou Evropského inovačního a technologického institutu identifikuje a podporuje inovace, které pomáhají společnosti zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí. Dekarbonizovanou udržitelnou ekonomiku vnímá jako nutnost k předcházení katastrofických změn klimatu, ale také jako množství příležitostí pro podnikání a společnost.
CzechGlobe bude v regionu V4 plnit roli EIT Climate CEE Hub, přičemž zastřeší výzkumnou spolupráci v oblasti chytrého zemědělství a dalších sektorech zasažených klimatickou změnou. Vznikne konsorcium vědeckých institucí, univerzit a inovačních firem zaměřených především na zemědělské a lesní ekosystémy, jehož cílem bude přenášet do praxe vědecké poznatky jak v oblasti adaptace (zvýšení odolnosti vůči suchu, vysokým teplotám, zadržování vody v půdě a krajině), tak v oblasti zmírňování klimatické změny (vázání uhlíku, snížení emisí skleníkových plynů).
Na úvodním snímku: Experimentální ekologické pracoviště Ústavu výzkumu globální změny u Bílého Kříže v Beskydech
Připravila: Hana Šprtová, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace AV ČR
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Přečtěte si také
- EASAC upozorňuje na zdravotní rizika spojená se změnou klimatu
- Ptačí peří obsahuje bakterie schopné produkovat látky podobné antibiotikům
- Klimatická změna narušuje vztah stromů a mikrobů v jejich kořenech
- Olomoucký výzkum vlivu klimatických změn na rostliny boduje ve světě
- Vymírání druhů se zrychluje, varuje platforma OSN pro biodiverzitu
- Jak předejít nejhoršímu. Evropské státy řeší extrémní sucho
- Vědci zkoumají netopýry, kteří vylétají ze zimovišť
- Živa ocenila nejlepší články za uplynulý rok
- Čolci vydávají pod vodou zvuk podobný klikání, odhalili vědci z Ústavu biologie obratlovců
- Zemřel význačný zoolog Jan Zima
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.