Přednáška je koncipována jako shrnutí autorova výzkumu realizovaného v posledních letech, a to především v rámci postdoktorandského projektu Komenského projekt obnovy vědění v kontextu renesanční a raně novověké filosofie řešeného na Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR. Autor se ve svém příspěvku zaměří na tři známé, avšak dosud ne zcela prozkoumané zdroje Komenského filosofie. Nejprve bude představeno encyklopedické dílo herbornského učence Johanna Heinricha Alsteda jako jedna z možných inspirací Komenského raných metafyzických, přírodně-filosofických a pansofických pojednání. Dále bude pozornost věnována projektu obnovy vědění navrženému Francisem Baconem, jenž Komenského do významné míry ovlivnil, ale který nelze pro intelektuální vývoj Jana Amose považovat za natolik zásadní, nakolik byly impulsy vzešlé právě z reformovaného prostřední německého Herbornu. Do třetice bude pojednáno o filosofii Herberta z Cherbury, která se do Komenského myšlení rovněž promítla, zejména v ohledu na nauku o tzv. notiones/notitiae communes a metody jejich verifikace (introspekce a konsensus všeho lidstva). Přednáška však nijak neaspiruje otřást zavedenou interpretací filosofického myšlení Jana Amose Komenského ani zásadně přehodnotit význam jeho inspirací, spíše – a především – usiluje přispět několika novými střípky do mozaiky poznání bohatých a rozmanitých zdrojů Komenského myšlení.