Vztahy a životní postoje

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory české veřejnosti na umělé přerušení těhotenství. Občané se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo tím, jaký je názor veřejnosti na práva homosexuálů a lesbiček na uzavření sňatku, na uzavření registrovaného partnerství a na adopci dětí. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických ukazatelů a podle odpovědi na otázku, zda respondent/ka osobně zná nebo nezná nějakého homosexuála či lesbičku.

Součástí květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ, v.v.i., byly otázky mapující postoje české veřejnosti k cizincům a národnostem žijícím na území České republiky. CVVM zjišťovalo, do jaké míry respondenti souhlasí s různými důvody přijímání imigrantů a jak se staví k zaměstnávání cizinců. Oslovení též pomocí sedmibodové škály hodnotili svůj vztah k nejpočetněji zastoupeným národnostem žijícím na území ČR.

V květnovém průzkumu zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu, v.v.i., názory veřejnosti na počet cizinců žijících v České republice. Dotázaní se vyjadřovali také k tomu, zda by cizinci měli mít možnost v tuzemsku dlouhodobě pobývat či do jaké míry by se měli přizpůsobit našim kulturním a životním zvyklostem. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle sociodemografických charakteristik vzorku populace a také podle odpovědí na otázku, zda respondent osobně nějakého cizince zná nebo nezná.

V rámci březnového šetření respondenti vyjadřovali svoje názory na morální přijatelnost či nepřijatelnost některých druhů lidského jednání a chování. Do šetření bylo zahrnuto 25 různých položek představujících různé skutky, které respondenti posuzovali pomocí desetibodové škály, kde bod 1 znamenal, že pro respondenta toto chování není přijatelné za žádných okolností, a bod 10 znamenal, že toto chování hodnotí jako přijatelné kdykoliv.

Březnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se mj. zabývalo otázkami zjišťujícími toleranci české populace vůči některým skupinám lidí. Čechům bylo předloženo 14 různých skupin a u každé z nich se měli vyjádřit, zda by dané osoby nechtěli mít za sousedy. Negativní postoj v souvislosti se sousedstvím převládl v rámci české populace u čtyř uvedených skupin osob.

Prosincové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo vztah Čechů k jiným národům a národnostem. Bylo vybráno dvacet čtyři národností, které respondenti hodnotili na sedmibodové škále (1 „velmi sympatický“, 7 „velmi nesympatický“) podle přízně k nim. Dotázaným jsou nejsympatičtější Češi samotní (vážený průměr 1,7). Na dobré úrovni (2,0 – 3,0) je také vztah ke Slovákům, Francouzům, Švédům, Angličanům, Rakušanům a Řekům.

Více než dvě třetiny Čechů (66 %) hledí do budoucna spíše pesimisticky. Tyto obavy naopak nesdílí 34 % lidí. Vyplývá to z výsledků posledního loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož součástí byly i otázky zjišťující „naladění“ členů české společnosti, pokud jde o jejich osobní život i hodnocení budoucího života společnosti jako takové.

V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj občanů ČR k vybraným národnostem žijícím na našem území. Nejlepší vztah máme k lidem národnosti české následované národností slovenskou. Za sympatické také Češi považují Poláky (73,4 %) a Němce (59,0 %). Hůře jsou již hodnoceni Židé a Vietnamci, u nichž největší počet dotázaných (23,7 %) vybral střed škály (ani sympatičtí, ani nesympatičtí).

Listopadový výzkum CVVM SOÚ AV ČR zjišťoval mimo jiné představy obyvatelstva ČR o rozdělení rolí mužů a žen v rodině. Na vzdělávání, starosti o rozpočet, pěstování koníčků a kontaktů by se měli podílet oba partneři stejnou měrou. Za spíše mužskou činnost, popřípadě činnost obou, je považováno usilování o kariéru, určitě by ale větší díl měl náležet muži.