Socioložka Lucie Trlifajová, která působí v platformě pro důstojnou mzdu, spojující výzkumníky a výzkumnice s neziskovou sférou, odpovídala na otázky Emmy Smetany v DVTV.
V základu konceptu tzv. důstojné mzdy leží předpoklad, že existuje určitý standard, který je ve společnosti vnímaný jako normální. Sem mohou patřit například nečekané výdaje, jako je rozbitá pračka či peníze na dovolenou nebo školu v přírodě pro děti.
Po stanovení položek v jednotlivých oblastech (kvalitní strava a bydlení, ošacení, doprava, zdravotní péče, volný čas, vzdělání, úspory a nečekané výdaje) došlo k porovnání nákladů a dostupných zdrojů. Po následných propočtech jednotlivých položek potom skupina odborníků a odbornic došla k částce, která se blíží současnému mediánu mezd (resp. v Praze se jedná ještě o částku o 3 tis. Kč vyšší). „To znamená, že část lidí se dostává do stresu, aby tyto náklady pokryli, nebo nemají zmíněné úspory. Nejde o to, že by si někdo takový nemohl něco dovolit, ale je v situaci, že kdyby se něco stalo, tak má problém,“ vysvětluje Trlifajová.
Rozdíl mezi minimální a důstojnou mzdou je nasnadě. Zatímco minimální mzda je výsledkem politických jednání, důstojná mzda má zdůraznit perspektivu zaměstnanců. Platforma přichází podle Trlifajové s tím, že v české debatě jsou málo zdůrazňované dopady toho, že je česká ekonomika postavena na nízkých mzdách. „Naší ambicí je vést debatu o tom, kolik lidí může mít problém plnohodnotně participovat ve společnosti z finančních důvodů,“ doplňuje.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na DVTV:
O tématu jsme také napsali ve článku Mysíková a Trlifajová: Kolik stojí důstojný život?.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter