Nové knihy
Epigraphica et Sepulcralia 8
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016. Tyto unikátní pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, které šířeji osvětlují kontext, ve kterém tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární charakter zasedání. Vícejazyčná publikace obsahuje celkem 22 statí a 3 kratší zprávy, které pokrývají danou problematiku od středověku do 20. století. Nově byly zařazeny i příspěvky k památkám židovským a islámským. Jiří Roháček (ed.)
Svoboda + Palcr: Vidět sochy
Fotograf Jan Svoboda (1934–1990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (1927–1996) jako autonomní výtvarný motiv. Fotografie těchto soch vznikaly v 60. – 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty. Kniha těchto fotografií je zároveň katalogem stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2019 v Galerii výtvarného umění v Chebu. Vedle početných reprodukcí zahrnuje čtyři odborné studie rozebírající samotné fotografie soch od Jana Svobody (studie Kataríny Mašterové) i vlastní dílo Zdeňka Palcra (studie Ivy Mladičové a esej Vladimíry Koubové-Eidernové), které je dnes téměř zapomenuté, přestože patří k nejkvalitnějším výtvarným dílům druhé poloviny 20. století. Knihu doplňuje popis přátelství i výtvarného a myšlenkového souznění obou autorů (text Jaromíra Zeminy), jejich stručné životopisy a výběrová bibliografie. Kniha zahrnuje unikátní a nově zpřístupněný obrazový materiál. Katarína Mašterová (ed.)
Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století. Věnuje se objevování venkova a jeho obyvatel kolem roku 1800 v souvislosti s kultem přírody a zkoumání „přirozených“ počátků společnosti, moderních národů a jejich kultury i charakteru. Zaměřuje pozornost na lidovou kulturu jako zdroj národního umění, mytizaci venkova jako exotického prostředí nebo na lidové umění inspirující kubismus a historické avantgardy. Závěr knihy se zabývá politizací folkloru v 50. letech 20. století i jeho obsahovým vyčerpáním. Kniha pojímá vedle architektury, obrazů, soch, kreseb, grafik a fotografií českých, ale i zahraničních umělců i vybraná filmová díla. Tomáš Winter, Pavla Machalíková (eds.)
Veřejný prostor v ohrožení?
Městský veřejný prostor - jeho podoba, funkce, nové funkce i možná ohrožení – je dnes tématem živých diskuzí jak odborné, tak široké veřejnosti. Je také tématem velmi komplexním, neboť městský veřejný prostor má vždy nějaký fyzický tvar, je naplněn aktivitami, mezilidskými kontakty a vztahy, nese kulturní významy. Architektonicko-urbanistické, sociální a kulturní prvky se zde vzájemně propojují a podmiňují. I proto je vhodné v teoretických analýzách přistupovat k tomuto tématu z perspektivy různých vědeckých disciplín, jak se o to pokouší právě tato kolektivní publikace. Zastoupeny jsou v ní výklady sociologické, filosofické, právní a uměleckohistorické, analýz z pohledu teorie urbanismu i památkové péče, ale všímá si i živého umění v městském prostoru. Petr Kratochvíl (ed.)
Miloš Cvach: Není to socha!
Sochař Miloš Cvach (nar. 1945 ve Víru v okrese Žďár nad Sázavou) patří k umělcům, jejichž tvorba je v českém prostředí známa a reflektována pouze omezeně. Jednou z příčin je to, že v roce 1973 emigroval a usadil se v Paříži, kde žije dodnes. Kniha je první monografií, mapující souhrnně jeho život a dílo od figurálních prací, vzniklých na Akademii výtvarných umění v Praze, přes objekty a reliéfy, blízké minimalismu, až k současné tvorbě – reliéfům, autorským knihám, kresbám, grafikám a videu. Texty: Miloš Cvach, Tomáš Winter
Orient oder Rom? History and Reception of a Historiographical myth (1901-1970)
I když otázka počátků křesťanské estetiky již není hlavním cílem dnešní medievistiky, přesvědčivá odpověď na ni nebyla nikdy formulována. Jedním z důvodů tohoto zapomnění je osobnost rakousko-uherského historika umění Josefa Strzygowského, který byl později zdiskreditován pro své rasové a proto-nacistické myšlenky. Jeho emblematický spis Orient oder Rom (1901) vyšel téhož roku jako spis jeho vídeňského kolegy Aloise Riegla (Die Spätrömische Kunst-Industrie) a představoval jeho názorový protiklad. Debata se však netýká pouze Strzygowského: kořeny tohoto kritického konceptu sahají až do devatenáctého století, kdy Ruská, Rakousko-uherská a Osmanská říše bojovaly o ovládnutí sporných území a tyto konflikty se odrážely v humanitních vědách. Publikace Orient oder Rom vznikla z naléhavosti reflektovat tento klíčový hlavolam oboru. Snaží se rekonstruovat (ne)úspěchy této otázky, která byla podle Aloise Riegla "doposud nejdůležitější a nejzajímavější v celé historii lidstva". Kniha je souborem studií přednesených na stejnojmenné konferenci v Brně v únoru 2017, pořádané Masarykovou universitou a Ústavem dějin umění AVČR. Představuje současně jeden z výstupů projektu “The Heritage of Nikodim P. Kondakov in the Experiences of André Grabar and the Seminarium Kondakovianum”, podpořený AV ČR.
Art in an Unsettled Time. Bohemian Book Illumination before Gutenberg (c.1375-1450)
Třináct studií v anglickém a německém jazyce ukazuje rozmanitost produkce iluminátorských dílen na přelomu 14. a 15. století, kdy pražská knižní malba dosahovala vrcholné evropské úrovně, a zkoumá, jak reformní hnutí a velké společensko-politické změny husitského období ovlivnily podobu rukopisných knih. Badatelé se zaměřují na vztah obrazu a textu, funkci vyobrazení, výzdobu hojně opisovaných Viklefových traktátů a kladou si otázku, co je husitská ikonografie. Zvlášní pozornost je věnována astronomickým, astrologickým a biblickým rukopisům. Sborník seznamuje s některými dosud nepublikovanými či málo známými bohemikálními památkami, jako je skvostně zdobený list antifonáře, který zakoupilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku.
Fondy a sbírky oddělení dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i.
Fondy oddělení dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i. jsou jedinečným souborem pramenů k dějinám uměleckohistorického oboru, památkové péče i kulturní politiky v českých zemích od posledních desetiletí 19. století až do současnosti. Obsahují (mnohdy nepublikované) výsledky bádání několika generací českých uměnovědců. Rozsáhlé plánové, grafické, fotografické, umělecké a další sbírky představují výjimečně bohatý historický ikonografický materiál dokumentující nejen architektonické, ale i movité památky, urbanistické a krajinné celky Čech, Moravy a Slezska. Publikace poskytuje základní informace k těmto fondům a je i prvním vodítkem pro zájemce o případné studium v oddělení dokumentace.
Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.
Publikace Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I. je věnována vývoji venkovského stavitelství v pěti správních krajích rozkládajících se z větší části na území Moravy a Slezska. Soustředí se zejména na období 19. a 20. století ve srovnání se současným stavem. Přináší možnost pohlédnout na architekturu moravského a slezského venkova z jiného, méně obvyklého úhlu. Kniha zároveň provází stejnojmennou putovní výstavu.
Cim 2. Pražský evangeliář Cim 2. Rukopis mezi zeměmi a staletími středověké Evropy
Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století. Tento rukopis dosud neměl monografii a i v odborné literatuře, ač dobře známý, se pohybuje na okraji zájmu. Kniha se pokouší tuto mezeru zaplnit. Reviduje dosavadní názory a snaží se nalézt odpovědi na pro kodex zásadní otázky. Zejména je nově řešena enigmatické otázka vzniku rukopisu, na němž pracovalo několik iluminátorů různého školení: franko-saští ornamentalisté, snad remeští figuralisté, a písaři pocházející ze saského Corvey. Komplexního rozboru se dočkala i pozoruhodná ikonografie se scénami povolání apoštolů. Zcela nově je analyzována vazba kodexu, včetně slonovinové destičky na přední desce a hedvábné textilie na přídeští. Také otázka příchodu rukopisu do Čech je zde zevrubně probrána. Také dosud nebyly zkoumány osudy rukopisu v pražské katedrále a jeho případná funkce v rámci svatovítského pokladu, kde byl uložen až do 19. století. Text: Kateřina Kubínová
Hortus inventariorum. Statě k problematice inventářů pro dějiny umění
Kolektivní publikace se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem – tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání. Časový záběr je od středověku do 20. století. V knize nejde pouze o představení a interpretaci konkrétních příkladů, nýbrž i o snahu zasadit fenomén inventáře do širšího kulturního, sociálního a politického kontextu. Ukázat, jak souvisí zrod a idea inventarizace s obecnějšími změnami fungování společnosti, jaký má v určitých epochách vzrůstající zájem o třídění a katalogizaci vztah k dobovým filozofickým postojům, případně k proměnám určitých sociálních vazeb. Pokouší se i vymezit pojem inventáře z uměleckohistorického a archivního hlediska a představit možnosti jeho badatelské exploatace. Komplementárně přihlíží i k dalším pramenům obdobného typu a výpovědní hodnoty. Kniha je vydána česky s německými resumé a anglickými anotacemi. (ed. Jiří Roháček a Lubomír Slavíček)
Josef Sudek: Topografie sutin/ The Topography of Ruins
V roce 1945 se fotograf Josef Sudek (1896–1976) vydal do ulic Prahy, aby dokumentoval škody, které napáchala druhá světová válka. Vznikl tak soubor bezmála čtyř stovek snímků, které zachycují zraněnou městskou krajinu – poškozené stavby, skladiště deinstalovaných soch či ochranná protipožární a protiletecká opatření. Výstava v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy (22.5.–19.8.2018) je spolu s putovní výstavou, prezentovanou ve stejném roce v několika evropských městech ve spolupráci s Českými centry, prvním komplexním představením této dnes téměř neznámé části Sudkova díla. K výstavě vychází obsáhlý katalog s pěti odbornými eseji a bohatým obrazovým doprovodem. Texty poprvé odborně analyzují Sudkův soubor, jeho obsah osvětlují nástinem historických okolností závěru války v Praze, či nabízejí srovnání fotografií Prahy roku 1945 od dalších autorů. Fotografie významných historických událostí svým obsahem obvykle zastiňují obrazové kvality samotné fotografie – výstava a katalog však prokazují, že u Josefa Sudka toto zažité nahlížení zastiňuje hloubka a kvalita jeho fotografických obrazů, které charakterizuje citlivé osobní zaujetí autora složitým námětem.
Dějiny umění v českých zemích 800–2000 / Art in the Czech Lands 800–2000
Naši čtenáři zatím neměli příležitost seznámit se s dějinami umění v Čechách a na Moravě v jednom knižním svazku. Tuto mezeru vyplňuje bohatě ilustrovaná týmová práce Ústavu dějin umění AV ČR v Praze, která sleduje proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy po současnost. Zabývá se malířstvím, sochařstvím, architekturou, knižní malbou, uměleckým řemeslem, fotografií i jinými druhy umělecké tvorby; osm stovek vybraných děl zasazuje do historických souvislostí jejich vzniku. Jádro knihy tvoří takzvané "rodinky", skupiny dvou, tří nebo čtyř uměleckých prací, které spojuje dohromady osobnost královského nebo šlechtického objednavatele, vznik díla v prostředí starých klášterů, na půdě moderních akademií nebo na pozadí dobových náboženských nebo politických proudů, příslušnost k vyhraněnému uměleckému směru, různá ztvárnění jednoho tématu i jiné zajímavé vazby. V "rodinkách" se čtenářům představí nejvýznamnější umělecké výkony spojené s českým územím i nejvýznamnější umělecké osobnosti, od mistra Theodorika a Petra Parléře přes tvůrce kubistické a meziválečné avantgardy po současné umělce Veroniku Bromovou nebo Federica Díaze. Kniha vychází v české a anglické mutaci. /Taťána Petrasová – Rostislav Švácha (eds.), Dějiny umění v českých zemích 800–2000 / Art in the Czech Lands 800–2000, Praha: Artefactum – Arbor vitae societas, 2017, 992 s./