Archiv zpráv
Na čem pracujeme: 3D efekty v hvězdných atmosférách
Jiří Kubát z ASU společně se svým studentem Adamem Tichým z Masarykovy univerzity studovali problematiku horizontálních struktur v hvězdných atmosférách a jejich vliv na celkový vzhled spektrálních čar. Práce ukazuje, že trojdimenzionální efekty mají na tvar spektrálních čar velký vliv a tudíž zavedené používání jednorozměrných modelů při spektrální diagnostice může vést k nesprávné interpretaci pozorování.
Zatmění Měsíce 16. července připomene 50. výročí startu Apolla 11
V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.
Na čem pracujeme: Zelení hrášci v rentgenovém záření
Jiří Svoboda a Ivana Orlitová z ASU ve své nedávno publikované práci zkoumají úroveň rentgenového záření z galaxií označovaných souhrnným pojmem „zelené hrášky“. Tyto galaxie jsou zajímavé zejména z toho důvodu, že svými vlastnostmi připomínají dávné galaxie, které mohly sehrát důležitou úlohu v reionizaci vesmíru v jeho mladých fázích.
O exoplanetách v Českém rozhlase
"Dnes si myslíme, že skoro každá druhá hvězda v naší galaxii může mít okolo sebe planetární soustavu", říká Dr. Michal Bursa z Oddělení galaxií a planetárních systémů v Českém rozhlase a mluví o planetách u cizích hvězd.
Na čem pracujeme: Záření korón aktivních galaktických jader
Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než považovat za zcela zásadní. Tým z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinul zcela nový počítačový program umožňující studovat záření přicházející od aktivního galaktického jádra a tak dovozovat vlastnosti některých zde přítomných struktur.
21. června nastane letní slunovrat
21. června 2019 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek nastává v 17:54 středoevropského letního času (tedy toho, který právě používáme). V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V pátek 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Ocenění Masarykovy univerzity našemu ústavu
Masarykova univerzita ocenila u příležitosti svého 100. výročí spolupráci s naším ústavem. A spolupráce opravdu funguje, např. nedávný objev první chemicky pekuliární A hvězdy s pulzacemi v těsné dvojhvězdě.
Na čem pracujeme: Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
V hvězdné zoo lze vysledovat některé velmi zajímavé podtypy, jejichž původ a vlastnosti se ještě stále do jisté míry vymykají našemu vědění. Mezi ně patří i chemicky pekuliární hvězdy. Tým astronomů vedený odborníky z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity a Stelárního oddělení ASU oznámil objev první hvězdy typu Ap, u níž jsou pozorovány pulzace, navíc v těsné zákrytové dvojhvězdě.
Objev unikátní hvězdné laboratoře
Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Více v tiskové zprávě.
Rozhovor s ředitelem ústavu profesorem Vladimírem Karasem
Pomocí sofistikovaných metod jsme schopni s obrovskou přesností nasimulovat jevy a objekty ve vesmíru. Trvalým cílem astronomů je ale vidět to na vlastní oči, říká Vladimír Karas v rozhovoru pro časopis Týden. Přečtěte si více.
Astronomický ústav AV ČR na Veletrhu vědy 6. až 8. června
Zveme vás na společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, Evropské jižní observatoře, Evropské kosmické agentury, České astronomické společnosti a programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 na velmi oblíbeném a programem velmi nabitém Veletrhu vědy pořádaném Akademií věd České republiky na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech ve dnech 6. až 8. června 2019, denně od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma. Více o Veletrhu vědy na www.veletrhvedy.cz.
Letní koncert Říčanského komorního orchestru na hvězdárně
Koncert se uskuteční v neděli 9. června 2019 od 17 hodin v areálu ondřejovské hvězdárny - v případě hezkého počasí v exteriéru historické části hvězdárny, jinak v knihovně ústavu. Srdečně zve Astronomický ústav AV ČR a Říčanský komorní orchestr.
Pojmenuj exoplanetu
Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro planetu, která se nachází mimo náš solární systém, tzv. exoplanetu. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu planetu mimo Sluneční soustavu a o jejím názvu může nyní rozhodnout veřejnost. „Naše“ exoplaneta má zatím pojmenování XO-5b, leží v souhvězdí Rysa a jeden rok na ní trvá přibližně čtyři pozemské dny. Návrhy se přijímají od této chvíle až do konce září.
Prázdniny pod Sluncem 2019 na hvězdárně v Ondřejově
Zajímáš se o Slunce a jeho aktivitu? Chceš se něco nového naučit a zároveň se pořádně bavit? Pořádáme akci pro středoškolské studenty - PRÁZDNINY SE SLUNCEM 2019. Podívej se na náš web a přidej se! http://www.asu.cas.cz/letni-skola-2019
Tradiční Den dětí v Ondřejově - letos v neděli 2. června 2019
Od 13 hodin na starém hřišti pod hvězdárnou v neděli 2. června 2019. Podílíme se, ukážeme Slunce dalekohledy přes filtry. Program pro nejmenší bude také probíhat na historické hvězdárně a v parku hvězdárny.
Obloha posledních dvou nocí připravila nevšední zážitek, "vláček" Starlink
Sešlo se nám mnoho hlášení veřejnosti o pozorování dosud nevídaného jevu na obloze - letu mnoha "teček" za sebou. Svědci popisují vlečku asi 40 družic zhruba 10° dlouhou a pak dalších asi 20 družic už s většími rozestupy. Jasnost asi 4 mag, tedy jako slabší hvězdy, občas se ale některé zablýsknou podobně jako družice Iridium a výrazně zjasní.
Na čem pracujeme: Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce
21. srpna 2018 Amerika slavila. Přes celé území Spojených států přecházel pás úplného slunečního zatmění a na mnoha místech pozorovatelům skutečně přálo. Tak tomu bylo i poblíž městečka Stanley ve státě Idaho, kde si pozorovací stanoviště v nadmořské výšce téměř 1906 metrů zřídila polská expedice. Ta cílila na hledání známek vysokofrekvenčních oscilací v koróně, možných agentů ohřevu této vrstvy atmosféry.
Na čem pracujeme: Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy
S extrasolárními planetami se v minulých letech doslova roztrhl pytel. Dnes jsou známy již tisíce potvrzených planet obíhajících jiné hvězdy a další tisíce čekají na potvrzení svých objevů. Nové světy jsou s pomocí sofistikovaných metod váženy a měřeny. Planety Sluneční soustavy však nejsou jen různě rozměrnými koulemi, ale jsou často obklopeny atmosférami. Právě na možnost charakterizace exoplanetárních atmosfér se zaměřila studie vedená Petrem Kabáthem z ASU.
Přístroj X-IFU družice Athena opět na scéně, tentokrát i s videem ESA
Konsorcium přístroje X-IFU vydalo tiskovou zprávu. Češi budou pro přístroj X-IFU družice Athena Evropské kosmické agentury vyvíjet a vyrábět tzv. Remote Terminal Unit (RTU), který je součástí elektroniky, zodpovědné za kontrolu a řízení teploty uvnitř přístroje a ovládání dalších elektronických a mechanických součástí přístroje. Česká vlajka se tak právem dostala do skupiny států podílejících se na vrcholném výzkumu vesmíru.
V Karlových Varech se scházejí odborníci k otázkám rentgenového výzkumu vesmíru
Šestnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 20. do 24. května 2019. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání s charakterem evropské regionální konference především v oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Tento obor se v posledních letech významně rozvíjí.