Hodnocení politické situace

Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka, v níž respondenti hodnotili, jak jsou spokojeni se stavem vybraných oblastí veřejného života. Jednotlivé otázky poměrně uceleně pokrývají jak ekonomické tak sociální či kulturní aspekty veřejné sféry. Součástí zprávy je vedle základního výstupu obsahujícího rozložení odpovědí na jednotlivé otázky také časové srovnání.

V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl zařazen blok otázek související s tématem politické kultury. Občané v něm vyjadřovali své postoje k aférám v politickém a veřejném životě, hodnotili politickou kulturu a morálku veřejně činných lidí a také vyslovovali své mínění o tom, kdo nebo co má rozhodující vliv na chování politiků.

V rámci svého výzkumu CVVM pravidelně zjišťuje spokojenost občanů s vybranými oblastmi života.

Respondenti byli dotazováni jak na hodnocení situace a naléhavost jejího řešení, tak i na odhad předpokládané změny v nadcházejícím roce. Jednotlivé otázky byly postupně pokládány v prosincovém, lednovém a únorovém šetření. V prosinci se jednalo o otázku týkající se spokojenosti s vybranými oblastmi života, v lednu byli respondenti dotázáni na odhad vývoje v nastávajícím roce a únorový výzkum se zajímal, nakolik jsou jednotlivá témata pro dotázané naléhavá.

Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka, v níž respondenti hodnotili, jak jsou spokojeni se stavem některých oblastí veřejného života. Oslovení se vyjadřovali například ke vztahům ČR se zahraničím, životnímu prostředí, školství, dopravní obslužnosti a dále též k oblastem: věda a výzkum, kultura, korupce, dodržování lidských práv, hospodářská kriminalita, členství ČR v EU, situace v armádě, nabídka zboží a služeb nebo životní úroveň.

K politické kultuře většiny veřejně činných lidí jsou čeští občané kritičtí. Pozitivně hodnotí nadpoloviční většina respondentů pouze politickou kulturu představitelů místních (obecních) samospráv (kladně ji ohodnotilo 59 % dotázaných, záporně 29 %). Pozitivní hodnocení nad negativním hodnocením pak ještě převažuje u představitelů krajských samospráv (39 % kladných hodnocení, 23 % záporných).

Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2007 zjišťovalo, které aféry v politickém a veřejném životě považují Češi za slučitelné s výkonem politické funkce a které by naopak podle nich měly vést k rezignaci příslušného politika. Nejradikálněji se čeští občané staví k aférám souvisejícím s odsouzením či obviněním politika za trestný čin, a to ať už se vztahuje k výkonu funkce příslušného politika či nikoli – souhlas s rezignací byl v těchto případech téměř jednomyslný.

V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla českým občanům pokládána otázka týkající se postojů k aférám v politickém a veřejném životě. Největší podíl souhlasných odpovědí zaznamenal názor, že by se mělo o problémech veřejného a politického života informovat (95 %). Vysoká míra souhlasu panuje v české populaci též v souvislosti s tvrzením, že je těžké vyznat se v podobných situacích (86 %).

Největší spokojenost panuje v naší zemi s nabídkou zboží a služeb (spokojenost vyjádřilo 77 % oslovených), se stavem české kultury (61 %) a se vztahy České republiky se zahraničím (56 %). Nespokojenost nejčastěji panovala se stavem korupce a hospodářské kriminality. Se stavem hospodářské kriminality je nespokojeno 79 % českých občanů, se stavem korupce pak 82 %.

Nejvyšší míra spokojenosti panuje v České republice s nabídkou zboží a služeb. Nadpoloviční většina občanů pak rovněž vyjádřila spokojenost se stavem české kultury. Necelá polovina občanů je podle svých slov spokojena se vztahy České republiky se zahraničím a s životním prostředím. V dalších oblastech, které respondenti posuzovali, již převážila nespokojenost nad spokojeností.

Relativně často jako nejdůležitější problém, se kterým se musí Česká republika v současnosti potýkat, lidé vnímají různé aspekty ekonomického vývoje a zejména pak stávající nezaměstnanost. Další frekventovaný okruh problémů, který je kladen na první místo, představuje korupce, hospodářská kriminalita, obecná kriminalita a působení státních orgánů při zajišťování a vymáhání práva.