Archiv aktualit

V pátek 5. července 2019 bude spolu s meteorologickou družicí Meteor 2-2 na oběžnou dráhu kolem Země vysláno dalších čtyřicet malých družic. Jednou z nich je družice Socrat-R, k jejímž přístrojům patří i dozimetr z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

V irském Dublinu ve čtvrtek 4. července začíná výroční zasedání evropského sdružení TTO Circle, které se zabývá transferem znalostí a technologií a sdružuje desítky výzkumných organizací včetně AV ČR, CERN či ESA. Jedním z hlavních témat letošního programu je problematika veřejné podpory a transferu znalostí.

Polymerní systémy pro fotoniku a elektroniku, vodivé polymerní kompozity využitelné jako adsorbenty k čistění vody, příprava a biomedicínské využití superparamagnetických nanočástic s navázanými léčivy, struktura a chování polymerních směsí s nejrůznějšími vlastnostmi. To jsou jen některá z témat, která řešili v posledních 10 měsících účastníci 23. mezinárodního postgraduálního kurzu polymerních věd.

Fotografická soutěž Věda fotogenická, která se letos koná již po šesté, dokládá, že je věda nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale také fotogenická. Tedy že dokáže zaujmout nejen svými výsledky, ale i postupy, jak jich dosáhnout. Fotografie představují práci zaměstnanců Akademie věd ČR – vy můžete rozhodnout o nejlepším snímku.

Nejstarší jeskynní malba na našem území vznikla před 6200 lety v Moravském krasu. Prokázal to výzkum vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR, kteří zkoumali nápisy a kresby v Kateřinské jeskyni. Tento objev je téměř o 1000 let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála.

O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam se jinak žádné ryby nedostanou. Mezinárodní výzkumná skupina, jejíž součástí je i vědecký tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, tato zjištění publikovala v červnu v prestižním časopise Ecology.

Předsedkyně Eva Zažímalová předala v pondělí 1. července čestné oborové medaile čtveřici vynikajících vědeckých osobností. Čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu obdržela Ilona Müllerová. Oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách převzali biolog Jan Kirschner a ekolog Marcel Rejmánek. Fyziolog František Kolář byl oceněn Čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Držitel Nobelovy ceny Jean-Marie Lehn společně s velvyslancem Francie v ČR Rolandem Galharaguem byli význačnými hosty slavnostního předávání vědeckých ocenění Francouzského velvyslanectví, které se konalo ve středu 26. června v Národním muzeu.

Téměř sedm metrů vysoký stěžeň s pohyblivými skružemi ozvláštňuje nově upravený park uprostřed areálu ústavů Akademie věd ČR na Mazance. Pomník akademického sochaře Františka Svátka odkazuje na českého fyzika a aktivního účastníka protinacistického odboje Václava Dolejška. Ve čtvrtek 27. června jej slavnostně odhalila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová spolu s Dolejškovou dcerou Věrou Hauptfeld-Dolejsek, starostou Prahy 8 Ondřejem Grosem a ředitelem Ústavu termomechaniky AV ČR Jiřím Pleškem. Odhalení byl též přítomen Dolejškův syn, Zdeněk Dolejšek, jakožto i další rodinní příslušníci.

Auta bez řidičů nejsou dalekou vizí sci-fi literatury, ale reálnou budoucností. Než se ale dostanou do provozu, je nutné vyřešit eticky sporné otázky. Jak se má autonomní vozidlo zachovat, když mu do cesty nečekaně vejde chodec? Má obětovat posádku, nebo neopatrné dítě běžící přes cestu? O etice autonomních vozidel se hovoří na mezinárodní konferenci v Praze, kterou pořádá Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice.