V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
STEFAN SEGI
Nový časopis s roční periodicitou Kontradikce se zaměřuje na marxistické (kritické) myšlení. Vychází ve dvou jazykových mutacích, české a anglické, a ve shodě s tím si klade dva ústřední cíle: rozvíjet v českém prostředí diskuzi o marxismu (hlavně na úrovni teorie) a prostřednictvím anglické verze zpřístupnit zahraničním čtenářům myšlenky české a středoevropské marxistické tradice. V následujícím shrnutí se zaměříme zejména na ty texty prvního čísla, které se alespoň částečně týkají literatury, literární teorie či obecně estetiky a kultury.
Číst dál: Marxistické Kontradikce ve středoevropském kontextu
S odstupem dvou let oslovila redakce časopisu Česká literatura odborníky z řad literárních vědců i příbuzných disciplín a požádala je o doporučení na odborné práce, které je v uplynulém roce nejvíce zaujaly. Smysl akce zůstal stejný: záměrem je přispět k zpřehlednění současné literárněvědné bohemistiky a snad i napomoci k jisté hierarchizaci oboru. Přispěvatelé byli požádáni o doporučení dvě či tři práce vydané v letech 2016 a 2017, výběr se přitom neměl omezovat jen na knižní monografie, mohlo se jednat i o důležité edice či zásadní odborné studie, jež vyšly v periodikách, sbornících či kolektivních knihách, případně o jinojazyčné metodologicky podnětné kniha a studie, inspirativní pro zkoumání literatury české.
MARTIN HRDINA
Pětapadesátým svazkem edice Varia jsou vzpomínkové texty související s osobou Jaroslava Vrchlického, uspořádané Jiřím Hubáčkem, jehož studií je kniha uvedena.
PETR ŠÁMAL
Jaroslav Med byl nepřehlédnutelnou postavou české literární vědy. Ať vstoupil kamkoli, všude ho bylo vidět (nikoli náhodou hrával na studiích nejvyšší basketbalovou ligu) a ještě víc slyšet. Zpravidla býval obklopen klubkem posluchačů, s nimiž svým zvučným, zastřeným hlasem mnohdy s cigaretou v ruce rozmlouval o literárních novinkách, oblíbených autorech či aktuálním dění v oboru. Mladší kolegové, které rád zahrnoval do svého přátelského okruhu, pak naslouchali vyprávěním o alotriích v rodném Havlíčkově Brodě, průšvizích při studiu knihovnictví a bohemistiky na pražské filozofické fakultě či o potížích plynoucí z kontaktů s kulturním disentem. V Medových nesčetných historkách se začínající literární vědci setkávali se jmény českých intelektuálů, jež zpravidla znali pouze z četby nebo z učebnic, a zároveň nemohli nebýt fascinováni šíří jeho čtenářského zázemí, zahrnujícího kánon moderní literatury domácí a zejména světové. V tom byla setkání s touto osobností neopakovatelná.
Číst dál: Odešel velký vypravěč (Jaroslav Med 19. 4. 1932 – 14. 2. 2018)
VÁCLAV MAIDL
Po přečtení čtyři sta sedmdesáti devíti stránek knihy Lucie Merhautové je dobré vrátit se ještě jednou k jejímu úvodu na stránkách 9–23. Ačkoli do problematiky uvádí, a stojí proto na samém začátku, je z něj patrné, že vznikl až po nashromáždění a prostudování velkého množství materiálu a myšlenkami zde uvedenými proces zkoumání završuje. Současně však předesílá hlediska a přístupy, jež autorka k průzkumu časopisů německé literární moderny používala. Které to jsou?
Číst dál: Jak se zrcadlí česká moderna v interakčních vztazích