Politické

Do prosincového šetření (2018) zařadilo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. dvě otázky týkající se aktuálně diskutovaného tématu tzv. Istanbulské úmluvy. Konkrétně nás zajímalo, zdali respondenti vědí, čeho se tato úmluva týká a zda by podle jejich názoru Parlament ČR měl, nebo neměl Istanbulskou úmluvu schválit.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého listopadového šetření zařadilo blok otázek týkající se vztahu voličů k preferovaným politickým stranám. Otázky zjišťovaly jednak intenzitu vztahu (sílu vazby) k preferované straně, jednak motivační zázemí potenciálních voličů. Rovněž byla všem dotázaným položena otázka, která zjišťovala, ke kterým ideologickým proudům či směrům se cítí být nejblíže.

V prosincovém šetření (2018) CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii.

Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj konfliktu v Sýrii zajímají, jaké jsou jejich postoje k různým formám možného zapojení České republiky do řešení tamní situace a jak vnímají dopad syrské situace na českou, evropskou a světovou bezpečnost.

V prosinci loňského roku položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem. Také u naprosté většiny všech ostatních zemí, které jsme do aktuálního výzkumu zařadili, převážilo kladné hodnocení nad negativním.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 18 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

V šetření realizovaném v prosinci 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí listopadového výzkumu CVVM bylo i téma stranických identifikací a politické participace. V rámci tohoto bloku jsme se mimo jiné zajímali o názory veřejnosti na to, proč lidé vstupují do politických stran a účastní se jejich aktivit  a jaké důvody pro případný vstup do politické strany občané považují za správné.

V listopadu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda a policie (shodně 67 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank a výzkumů veřejného mínění, v případě rádií převažuje důvěra jen mírně (statisticky nevýznamně). U odborů je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (internet, televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.

V listopadovém šetření CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., položilo baterii otázek týkajících se fungování politických stran v České republice.