2005/1

Letos uplynulo šedesát let od konce druhé světové války a od osvobození naší země od německé okupace. V souvislosti s tímto výročím se konala celá řada akcí a objevilo se mnoho článků nebo televizních či rozhlasových pořadů, které připomínaly a rozebíraly události z jejího průběhu, klíčové vojenské operace, protifašistický odboj apod. Jak ale v současnosti s odstupem šesti desetiletí toto těžké období dějin, které mj.

Česká republika má v důsledku historicko-sociálních faktorů ve své populaci zastoupeny národnostní menšiny. V demokratickém státě musí mít všechny menšiny zajištěna stejná práva a možnost rozvíjet vlastní kulturní identitu jako většinová společnost. Smysl zjišťování etnického složení tkví v nutnosti zmapovat, kde a pro koho je třeba vyvíjet nějaká opatření, především ve sféře vzdělávání a sociálních služeb.

Prvotním empirickým podkladem této studie (a odrazovým můstkem pro analýzu dalších, doplňujících dat, jakož i pro snahu o širší interpretaci a hypotetická zobecnění) jsou výsledky šetření veřejného mínění obyvatelstva, který Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR uskutečnilo 17. – 24. ledna 2005. Dotázán byl soubor 1037 obyvatel starších 15 let, z toho podsoubor 813 oprávněných k volební účasti v krajských volbách.

Postavení hlavy státu má v každém demokratickém systému specifický význam i různorodé mocenské a konstituční ukotvení. Je institucionálním i symbolickým vyjádřením suverenity státu, jeho „jednoty v různosti“ v kontextu pluralitní demokracie. Koncepční řešení jsou v rámci moderní demokratické ústavnosti velmi rozmanitá: v některých státech je hlava státu pouze symbolem ústavnosti a její pravomoci jsou buď zcela formální (Velká Británie), nebo velmi omezené (Spolková republika Německo, Rakousko).

K zajímavým otázkám, které bezprostředně souvisejí s problematikou práce a nepřímo i s dalšími tematickými okruhy, jako jsou například hodnotové orientace či modernizace, patří prestiž povolání z pohledu veřejnosti. Na konci minulého roku se prestiži povolání věnovalo i jedno z kontinuálních šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, ve kterém respondenti hodnotili dvacet šest vybraných profesí na škále od 1 do 99 podle jejich prestiže.

Hospoda je pojmem, pod kterým si dokáže něco konkrétního vybavit snad každý, kdo kdy strávil alespoň nějaký čas na území České republiky. Ve skutečnosti se za ním pochopitelně skrývají pohostinská zařízení nejrůznějších druhů, zatímco jiná se naopak k tomuto označení nehlásí, i když by mohla. Stejně tak se více či méně liší i představy jednotlivých lidí o tom, co přesně česká hospoda je.

Česká republika se 1. května 2004 stala plnoprávným členem Evropské unie. Současně s ní uskutečnilo stejný krok dalších 9 států a Evropská unie se tak rozšířila na stávajících 25 členských zemí. V současné době se uvažuje o dalším pokračování procesu evropské integrace – smlouvu o přistoupení již podepsalo Bulharsko a Rumunsko. O vstupu naší země rozhodovali občané v referendu, které proběhlo v červnu 2003 a obyvatelé České republiky v něm vyjadřovali souhlas či nesouhlas s otázkou: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“ Ve zmíněném referendu se k položené otázce vyslovila nadpoloviční většina českých voličů (55 %) a v jejích názorech výrazně převážil souhlas s členstvím nad nesouhlasem.

Další číslo (první třetího ročníku) bulletinu Naše společnost, který si dal za cíl seznamovat širokou veřejnost se zjištěními výzkumů veřejného mínění, vyšlo na podzim 2005. Přináší sedm článků řazených v rubrikách Aktuality, Studie a Souvislosti. Bulletin volně navazuje na periodikum "České veřejné mínění v evropských souvislostech" a je součástí stejnojmenného projektu podporovaného Akademií věd České republiky.