Hlavním cílem projektu bylo zjistit, zda existují takové „tranzitivní“, institucionálně a kulturně specifické faktory, které jsou příčinou vysokých cen a nízké finanční dostupnosti staršího i nového vlastnického bydlení v Praze, odhadnout jejich vliv stejně jako případný dopad jejich pominutí, odstranění. Analýza příčin vysokých cen bydlení přispěla ke zvýšení transparentnosti českého bytového trhu a stala se užitečnou informací pro tvůrce české bytové i sociální politiky. V rámci projektu bylo mimo jiné ověřeno, zda nízká finanční dostupnost bydlení může mít závažné makroekokonomické důsledky projevující se negativně v oblastech prorodinného chování mladých lidí a mobility domácností. Metodologický přístup kombinoval prvky ekonometrické analýzy s metodami kvantitativní i kvalitativní sociologie. Za inovativní lze považovat zejména snahu o identifikaci příčin rigidit na trhu bydlení z pohledu hodnotových orientací a subjektivních postojů jeho hlavních aktérů. Více informací...
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 10, zobrazeno 1 - 10)
Cílem analytické části knihy byla prezentace výsledků řady sociologických výzkumů provedených za cílem najít hlavní faktory v pozadí nízké finanční dostupnosti vlastnického bydlení v Praze. Tyto faktory byly hledány jak na straně poptávky, tak na straně nabídky bydlení. Detailní analýza nabídky bydlení (bytové výstavby) by mohla být významným příspěvkem k obecnější diskusi nad efektivitou trhu bydlení.
Kapitola obsahuje popis procesu privatizace obecních bytů v České republice a hodnocení úrovně managementu privatizovaných bytů. Popis privatizace bytů je zasazen do širšího kontextu české bytové politiky a forma správy společenství vlastníků je názorně demonstrována na konkrétní případové studii.
Kapitola popisuje, hodnotí a srovnává systém příspěvku na bydlení v České republice s příspěvky na bydlení ve vybraných ostatních tranzitivních zemích. Pro účel hodnocení systému je využit přístup ekonomie státu blahobytu.
Cílem článku je analýza faktorů v pozadí nízké finanční dostupnosti bydlení vlastnického bydlení v Praze, resp. vysokých cen bytů v Praze. Zkoumán byl vliv regionálních ekonomických diferencí a vysoké preference po vlastnickém bydlení.
Cílem statě je doplňková analýza vývoje finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení v průběhu transformace v ČR. Autoři pro hodnocení finanční dostupnosti bydlení využívají zejména konceptu míry zatížení a datových souborů Českého statistického úřadu. Autoři zejména poukazují na propastné rozdíly mezi domácnostmi žijícími v tzv. „privilegovaném“ a domácnostmi žijícími v tzv. „neprivilegovaném“ tržním segmentu bydlení.
Na pozadí hypoteční krize jsou autory článku diskutovány metody a indikátory, které jsou užívány k hodnocení udržitelnosti vývoje cen bytů. Pokles cen rezidenčních nemovitostí v roce 2007 v řadě vyspělých zemí lze interpretovat jako důsledek předchozího rekordního růstu cen, cenové bubliny. V této souvislosti je testována udržitelnost vývoje cen bytů v ČR. Výsledky ukázaly, že ceny bytů se v ČR v roce 2007 pohybovaly mírně nad svou rovnovážnou úrovní.
Cílem statě je prezentace výsledků analýz efektivity financování bydlení v České republice se zvláštním zřetelem na efektivitu zprostředkování. Metodologie provedených výzkumů vycházela z kombinace kvantitativních i kvalitativních šetření mezi poskytovately hypotečních úvěrů a stavebními spořitelnami v České republice.
Článek se snaží přispět do diskuse o normativitě při analýze finanční dostupnosti bydlení. Přístup, který byl v článku aplikován, je založen na odhadu ekonomických quasi-normativů na úroveň nájemného v sektoru nájemního bydlení s regulovaným nájemným (sociálního bydlení), a to z hlediska výše veřejných nákladů při různých úrovních výše nájemného.
V článku je představen přehled výzkumné práce týmu socioekonomie bydlení Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Hlavní aktivity týmu se vztahují k sociálním i ekonomickým aspektům bydlení a tak zahrnují různorodá témata jako postoje k bydlení, bytová politika, financování bydlení a efektivita trhu s bydlením.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter