Politické

Ve svém pravidelném šetření CVVM SoÚ AV ČR již tradičně zjišťovalo důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 51% občanů, nedůvěřuje 45%. Přesto lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky poměrně stabilní. Vládě vyslovilo důvěru 43% dotázaných, Poslanecké sněmovně 29%, Senátu 23% a krajským zastupitelstvům 29% dotázaných.

V pohledu veřejnosti na oblasti působení současné vlády lze ve většině případů vysledovat zřetelnou pozitivní tendenci. Např. kritické hodnocení sociálních oblastí, přetrvávající ještě z předchozích volebních období, doznalo obrat po roce 2000. Příznivější mínění se výrazněji projevovalo v názoru na sociální jistoty a na životní úroveň a méně výrazně v posouzení politiky zaměstnanosti a bydlení.

35% DOTÁZANÝCH JE S POLITICKOU SITUACÍ V ČR SPOKOJENO, 61% NESPOKOJENO. Se současnou politickou situací v ČR bylo na konci května podle vlastního vyjádření spokojeno 35% dotázaných („velmi spokojen“ 1%, „spíše spokojen“ 34%), nespokojeno bylo 61% („spíše nespokojen“ 47%, „velmi nespokojen“ 14%), nevědělo 4%. Ke spokojeným patří častěji mladí lidé do 19 let, studenti + učni, podnikatelé, lidé s dobrou životní úrovní a dotázaní, kteří více důvěřují ústavním institucím.

Pro zjišťování stranických preferencí v květnu použilo CVVM SoÚ AV ČR odlišnou metodiku oproti minulým šetřením. Všem dotázaným s volebním právem jsme tentokrát netradičně položili uzavřenou otázku mapující, kterou stranu budou volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Respondentům byly předloženy karty s názvy všech politických stran, které kandidují v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

Činnost v Poslanecké sněmovně US-DEU a ODS je častěji dobře oceňována lidmi s vyšším vzděláním a dobrou životní úrovní. Lidé s dobrou životní úrovní také častěji pozitivně hodnotí působení ČSSD. KDU-ČSL je nadprůměrně pozitivně hodnocena v Olomouckém kraji, naopak negativně ve velkoměstech. KSČM je hodnocena častěji positivně lidmi nad 60 let, negativně lidmi se špatnou životní úrovní.

Od konce ledna, kdy toto šetření v souvislosti s nadcházejícími volbami proběhlo poprvé, mají volby z pohledu občanů dva výrazné a vzájemně velmi vyrovnané favority – ODS a ČSSD, jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým i po posledním provedeném šetření z konce dubna zůstala „Koalice“ s nevelkým náskokem před čtvrtou KSČM.

Jak byla tedy předvolební kampaň voliči vnímána? Vypadá to, že se občané dopředu psychicky připravovali na mnohem lítější předvolební boj politických stran, alespoň tak to vypadá při pohledu na odpovědi respondentů našeho výzkumu Naše společnost 2002, když odpovídali na otázku, jak hodnotí průběh předvolební kampaně. V dubnu před vypuknutím závěrečného vystupňovaného finiše byli respondenti ve všech předložených výrocích vůči předvolební kampani poněkud kritičtější, na konci května byli poněkud ochotnější připustit, že předvolební kampaň je potřebná věc, že jsou díky ní informováni o programech politických stran.

Pouze 14 % respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. 28 % dotázaných by vybranou stranu volilo pouze proto, že jim „vadí nejméně“. Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě.

Oproti březnu, kdy veřejnost nerozeznávala jasně téma číslo 1, se vnímání nejdůležitějších událostí v dubnu poněkud vyprofilovalo. V dubnu se objevují dvě nejdůležitější události, které si jsou významem velmi blízké: otázka platnosti Benešových dekretů a konflikt Izraele a Palestiny. Obě za nejvýznamnější událost poslední doby považuje pětina dotázaných. Za významné jsou dále pokládány blížící se volby, teroristický útok na USA, konflikt v Afghánistánu a další události.

V dubnovém výzkumu se CVVM zaměřilo mj. na zapojení lidí do politického \r\na ekonomického života společnosti a také na členství v různých typech organizací.\r\nRespondentů jsme se nejprve zeptali, zda se v posledních deseti letech zapojili do politického života i jinak než účastí ve volbách. Do politiky na obecní úrovni se zapojilo 16 % dotázaných, na vyšších úrovních - regionální a celostátní - jsou to jen 2 %.