Archiv zpráv
Profesor Ivan Hubený do třetice (všeho nejlepšího)
Vloni na podzim jsme zveřejnili novinku týkající se konference na počest profesora Ivana Hubeného. Letos na jaře mu Akademie věd České republiky udělila Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách, kterou profesor Ivan Hubený převzal na slavnostním setkání ke 100. výročí Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu.
Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách
Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.
Slavnostní shromáždění ke stým narozeninám Luboše Perka
Občas se něco povede, občas se něco nepovede, občas to nevyjde na 100 procent, někdy je to naopak stoprocentní. Ani jedno není případ slavnostního shromáždění ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka na Akademii věd 25. července 2019. To se totiž povedlo na 120 procent. Plný sál ve druhém patře budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze, na 80 lidí i v této prázdninové době, přítomnost velmi vzácných hostů včetně druhého nejvyššího ústavního činitele a úžasná nálada, do které každý přispěl svým dílem. To bylo slavnostní setkání ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka. Neopakovatelný zážitek, kladnější než cokoliv kladného. Tak aspoň pár střípků pro ty, kteří tam nemohli být.
Luboš Perek se 26. července dožívá 100 roků
V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Docent Luboš Perek se do dějin nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Na čem pracujeme: Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci, jejíž autoři provedli podobnou studii pro zařízení české rozvodné sítě. I zde byla nalezena zvýšená závadovost klíčových zařízení v období zvýšené sluneční aktivity.
Ohřev sluneční fotosféry během bílé erupce
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.
Excitovaný rotační stav mezihvězdného tělesa 1I/‘Oumuamua
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.
Postdoctoral Position in Meteor Physics at the Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences
The Group of Meteor Physics at the Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences in Ondřejov, Czech Republic invites application for a postdoctoral position, which will be open from January 1, 2020 in scope of the project Compositional and orbital mapping of meteoroid sources in the Solar System funded by the Czech Science Foundation.
Na čem pracujeme: 3D efekty v hvězdných atmosférách
Jiří Kubát z ASU společně se svým studentem Adamem Tichým z Masarykovy univerzity studovali problematiku horizontálních struktur v hvězdných atmosférách a jejich vliv na celkový vzhled spektrálních čar. Práce ukazuje, že trojdimenzionální efekty mají na tvar spektrálních čar velký vliv a tudíž zavedené používání jednorozměrných modelů při spektrální diagnostice může vést k nesprávné interpretaci pozorování.
Příspěvek k detekci impaktního kráteru ve Wilkes Land
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž první vám nyní představujeme.
Zatmění Měsíce 16. července připomene 50. výročí startu Apolla 11
V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.
Na čem pracujeme: Zelení hrášci v rentgenovém záření
Jiří Svoboda a Ivana Orlitová z ASU ve své nedávno publikované práci zkoumají úroveň rentgenového záření z galaxií označovaných souhrnným pojmem „zelené hrášky“. Tyto galaxie jsou zajímavé zejména z toho důvodu, že svými vlastnostmi připomínají dávné galaxie, které mohly sehrát důležitou úlohu v reionizaci vesmíru v jeho mladých fázích.
O exoplanetách v Českém rozhlase
"Dnes si myslíme, že skoro každá druhá hvězda v naší galaxii může mít okolo sebe planetární soustavu", říká Dr. Michal Bursa z Oddělení galaxií a planetárních systémů v Českém rozhlase a mluví o planetách u cizích hvězd.
Na čem pracujeme: Záření korón aktivních galaktických jader
Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než považovat za zcela zásadní. Tým z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinul zcela nový počítačový program umožňující studovat záření přicházející od aktivního galaktického jádra a tak dovozovat vlastnosti některých zde přítomných struktur.
21. června nastane letní slunovrat
21. června 2019 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek nastává v 17:54 středoevropského letního času (tedy toho, který právě používáme). V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V pátek 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Ocenění Masarykovy univerzity našemu ústavu
Masarykova univerzita ocenila u příležitosti svého 100. výročí spolupráci s naším ústavem. A spolupráce opravdu funguje, např. nedávný objev první chemicky pekuliární A hvězdy s pulzacemi v těsné dvojhvězdě.
Na čem pracujeme: Češi objevili první chemicky pekuliární A hvězdu s pulzacemi v těsné dvojhvězdě
V hvězdné zoo lze vysledovat některé velmi zajímavé podtypy, jejichž původ a vlastnosti se ještě stále do jisté míry vymykají našemu vědění. Mezi ně patří i chemicky pekuliární hvězdy. Tým astronomů vedený odborníky z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity a Stelárního oddělení ASU oznámil objev první hvězdy typu Ap, u níž jsou pozorovány pulzace, navíc v těsné zákrytové dvojhvězdě.
Objev unikátní hvězdné laboratoře
Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Více v tiskové zprávě.
Rozhovor s ředitelem ústavu profesorem Vladimírem Karasem
Pomocí sofistikovaných metod jsme schopni s obrovskou přesností nasimulovat jevy a objekty ve vesmíru. Trvalým cílem astronomů je ale vidět to na vlastní oči, říká Vladimír Karas v rozhovoru pro časopis Týden. Přečtěte si více.
Astronomický ústav AV ČR na Veletrhu vědy 6. až 8. června
Zveme vás na společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, Evropské jižní observatoře, Evropské kosmické agentury, České astronomické společnosti a programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 na velmi oblíbeném a programem velmi nabitém Veletrhu vědy pořádaném Akademií věd České republiky na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech ve dnech 6. až 8. června 2019, denně od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma. Více o Veletrhu vědy na www.veletrhvedy.cz.