I když výraz volební model může vyvolávat dojem, že je jeho cílem namodelovat výsledky skutečných voleb, není tomu tak. Cílem volebního modelu je modelovat výsledek hypotetických voleb v době sběru dat. Je to tedy nástroj, který měří aktuální stav a nepředpovídá budoucnost. Situaci můžeme přirovnat například k měření teploty, kdy naměřený výsledek vypovídá o současném stavu, ale říká velmi málo o tom, jakou teplotu bude mít pacient příští týden.
Výsledky volebního modelu by se za okolností bez výjimečných událostí měly s blížícími se volbami postupně přibližovat k jejich výsledku. Při interpretaci je ovšem nutné brát ohled na skutečnost, že velké množství voličů své konečné rozhodnutí udělá až v posledním týdnu před volbami. Míra nejistoty v modelu tedy může zůstat do poslední chvíle poměrně vysoká.
Na rozdíl od volebních modelů existují i tzv. predikční modely, které se opravdu snaží určit, jak volby dopadnou. Kromě dat z výzkumů veřejného mínění pak tyto modely mohou používat i ekonomická data, například míru nezaměstnanosti, nebo výši hrubého domácího produktu (HDP), zohledňovat historii minulých voleb či zahrnovat společenská očekávání výsledků, například sázkové kurzy. Tento typ předpovědí ovšem v českém prostředí není příliš obvyklý.