Archiv aktualit

Na sedm set filosofů z celého světa bude v Praze diskutovat o výsledcích vědy v nejrůznějších oblastech od klimatické změny až po genové manipulace, hlavním pořadatelem je Filosofický ústav AV ČR. Obdobně významná filosofická akce se zde naposledy konala před pětaosmdesáti lety.

Spisovatel Karel Klostermann popsal na konci 19. století léto v okolí Modravy jako „poměrně krátké, často deštivé“. Předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou však na její dvoudenní exkurzi s Ústavem pro hydrodynamiku čekala tropická a vyprahlá Šumava.

Mezinárodnímu týmu pod vedením Petra Kabátha z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo nalézt stopy atomárního sodíku u plynných exoplanet WASP-76b a WASP-127b. Objev, publikovaný v americkém časopise The Astronomical Journal, posouvá astronomii od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.

Mladí parazitologové z Biologického centra AV ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili dogma, které ve světové vědě panovalo více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.

Před půldruhým stoletím zemřel významný český fyziolog a anatom, ale též básník a filozof Jan Evangelista Purkyně. Výročí jeho úmrtí připadá na neděli 28. července, představitelé akademického a univerzitního života si ho však připomněli již v pátek. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve společnosti rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy a předsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně Štěpána Svačiny položila květiny k hrobu na Vyšehradě, kde je Purkyně pohřben.

Vzácného jubilea – 100 let – se v pátek 26. července 2019 dožívá Luboš Perek, jeden z nejvýznačnějších představitelů nejen české, respektive československé, ale i světové astronomie. Kromě vědeckého přínosu k mnoha oborům astronomie, zejména stelární statistiky a dynamiky Galaxie i výzkumu planetárních mlhovin, má výrazný podíl na tvorbě kosmického práva, mimo jiné na definování kosmického prostoru. Jako první poukázal na problém kosmického smetí, zásadním způsobem se zasloužil i o vznik dvou největších dalekohledů v naší republice.

Evropský soudní dvůr před rokem rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To znamená, že restriktivním evropským předpisům podléhají i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k jakým může spontánně docházet i v přírodě. Se současnými restrikcemi proto nesouhlasí přední biologové a výzkumníci napříč evropskými zeměmi. Aktuální prohlášení adresované Evropskému parlamentu a Evropské komisi podpořily i české vědecké instituce včetně ústavů Akademie věd ČR.

Politici nyní více než kdy dříve potřebují opírat svá rozhodnutí o expertní vědecká stanoviska. Politické otázky, u nichž je vědecký pohled nejpotřebnější, ovšem bývají tytéž, kde je věda sama o sobě často složitá a nejednoznačná. Zdůrazňuje to červencová zpráva evropských akademií věd.

Společnost musí řešit výzvy spojené se stárnutím v každé fázi lidského života, nenechávat je až na stáří. Toto je hlavní závěr nové zprávy nazvané „Transformation of the Future of Ageing“, kterou zveřejnilo evropské vědecké konsorcium SAPEA. Zpráva je určena novým evropským komisařům, kteří by se měli ujmout úřadu v průběhu tohoto roku. Shromažďuje fakta a podklady pro návrhy politických kroků, které by mohly pomoci členským státům EU docílit v budoucnosti spravedlivé a udržitelné zdravotní i sociální péče.

Vědci na celém světě zkoumají součástky stále menších, prakticky molekulárních rozměrů. Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, která přispěje k miniaturizaci elektrických obvodů v elektronice. Svůj objev publikovali v prestižním vědeckém časopisu Chemical Science.