Historický zájem o libické hradiště sahá až do poloviny 16. století, avšak první věcný popis vnitřního hradiště podal ve svých pamětech známý písmák z doby počátků národního obrození František Jan Vavák z Milčic (1741 – 1816). Od poloviny minulého století byly na Libici prováděny archelogické výzkumy. Systematicky se začal lokalitě věnovat na konci 19. století významný český archeolog Josef Ladislav Píč (1847 – 1911) a především Jan Hellich (1850 – 1931),poděbradský lékárník a zakladatel tamního muzea. Mimo výzkumů na vnitřním hradišti byly zvláště významné objevy pohřebišť v zázemí hradiště.

Od roku 1948 byl na Libici zahájen systematický archeologický výzkum pod vedením archeologa a historika Rudolfa Turka, vědeckého pracovníka Národního muzea v Praze. Jeho výzkumy se soustředily na východní část vnitřního hradiště, kde objevil pozůstatky osídlení od konce 8. do počátku 12. století. V této části vnitřního hradiště byly nalezeny výjimečné stavby z poloviny 10. století: kostel a knížecí palác, součástí tohoto areálu bylo i částečně prozkoumané pohřebiště (288 hrobů) používané od poslední třetiny 9. století do 11. století. Podle bohaté výbavy v hrobech lze soudit, že mezi kostelem a palácem byli ve 2. polovině 10. století pohřbíváni příslušníci knížecí rodiny. Na počátku 11.století bylo na místě bývalého knížecího paláce vystavěno kastelánské obydlí, které zaniklo před rokem 1108.

Od roku 1974 provádí pražský Archeologický ústav AV ČR každoroční záchranné archeologické výzkumy na předhradí pod vedením PhDr. Jarmily Justové – Princové. V roce 1998 přezval tyto výzkumy mgr. Jan Mařík. Celková plocha drobných i rozsáhlejších záchranných archeologických výzkumů činí dosud cca. 7500 m2, což činí 5,4 % celkové plochy předhradí. Výzkumy přispěly k poznání opevnění předhradí, starých komunikací, k problematice nejstaršího libického kostela Panny Marie a pravděpodobného domu kněží tohoto kostela, k poznání rázu a intenzity osídlení na předhradí a v jeho nejbližším okolí. V roce 1961 bylo libické hradiště vyhlášeno jako archeologická památková rezervace Slavníkovská Libice a roce 1979 bylo zřízeno ochranné pásmo, akropole hradiště je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka: Slovanské hradiště Slavníkovců