Kniha analyzuje kognitivní způsoby, jimiž se děti ve raném věku (3–10 let) vztahují k literatuře, a to především k epice. Výsledkem je studie, která dosud v českém kontextu chyběla: studie, která staví spíše na kognitivních než na psychologizujících či psychoanalytických přístupech a která má i praktický dopad. Může napomoci učitelům na základní škole, ale i rodičům uvědomit si, co se děje v hlavách jejich dětí při setkání s literaturou.
Previous
Next
Obhájené disertace 2018
TEREZA PULCOVÁ
Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají literární...
Hory — literatura — kultura v interdisciplinárním pojetí
VERONIKA FAKTOROVÁ
Interdisciplinární přístupy, prolamující hranice úzce specializovaných oborů, se v současnosti staly...
„Vnuk osvícenství a syn realismu“ — Arnošt Kraus jako zakladatel germanobohemistiky
MICHAEL WÖGERBAUER
V současné době zesilují snahy zkoumat vybrané fenomény literárních dějin českých zemí v jiném...
![Obhájené disertace 2018](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20190707225622im_/https://www.ucl.cas.cz/images/stories/loga/ceska-literatura-v-siti-204x50.jpg)
![Hory — literatura — kultura v interdisciplinárním pojetí](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20190707225622im_/https://www.ucl.cas.cz/images/stories/loga/ceska-literatura-v-siti-204x50.jpg)
![„Vnuk osvícenství a syn realismu“ — Arnošt Kraus jako zakladatel germanobohemistiky](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20190707225622im_/https://www.ucl.cas.cz/images/stories/loga/ceska-literatura-v-siti-204x50.jpg)