Evropští vědci – včetně těch z našeho ústavu – oslovují nově zvolený Evropský parlament a Evropskou komisi, aby umožnily využití genomového editování pro udržitelné zemědělství a produkci potravin.

Dnes, 25. července 2019, je tomu na den rok, kdy Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k nimž může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují.

S tím ale nesouhlasí přední biologové a výzkumníci napříč evropskými zeměmi. Již před rokem se spojili a vydali dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, aby mohli plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti.

Právní předpisy Evropské unie o GMO neodrážejí současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění CRISPR a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění.

Vědci vyzývají evropské orgány, aby rychle reagovaly a pozměnily právní předpisy tak, aby použití těchto metod nepodléhalo směrnicím o GMO. Metoda CRISPR má velký potenciál v oblasti výzkumu a inovací a v neposlední řadě může napomoci čelit aktuálním výzvám, zejména v souvislosti se změnami klimatu.

Hlavním iniciátorem nyní již celoevropské iniciativy je profesor Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu, který uvádí: „Toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování.“

„K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu.“

Jeho slova dokládá i vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana, který doplňuje: „Česká republika obecně podporuje tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům. Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd.“

Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita. Zástupce ředitele pro vědu, Karel Říha, jenž provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin, zdůrazňuje: „Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody.“

Upozorňuje rovněž na to, že je Evropská unie paradoxně obklopena stále rostoucím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí ESD de fakto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.

V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora vyzvali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin. Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele Jaroslava Doležela jsou na místě obavy, že současný postoj může evropské země trvale poškodit:

„Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí.“

Podporu potvrzují i ředitelé oborově relevantních ústavů AV ČR a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit:
Prof. Vojtěch Adam, prorektor Mend​elovy univerzity
doc. Eva Bártová, ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR
Prof. Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná
Prof. Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná
Prof. František Foret, ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR
Prof. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR
Prof. František Marec, zástupce ředitele Biologického centra AV ČR
doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc., ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR
Karel Říha, Ph.D., zástupce ředitele pro vědu, CEITEC, Masarykova univerzita
RNDr. Martin Vágner, CSc., ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Text: Eva Doležalová (CEITEC Masarykova univerzita), úpravy Jan Kolář (ÚEB AV ČR)

Ilustrační fotografie: Jan Kolář a archiv Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR

Otevřené stanovisko evropských vědců – anglický originál (PDF)

Otevřené stanovisko evropských vědců – český překlad (PDF)