První česká knihovnice

Text dotazu

Dobry den,
muzete prosim zjistit, kdo byla prvni ceska knihovnice?
Kdy a ve ktere knihovne pracovala? A kdy vubec zacaly zeny pronikat do
knihoven a pracovat jako "profesionalky"?
Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

za první českou profesionální knihovnici bývá označována Klára Špecingrová (http://sck.sdruk.cz/record?id=438 ), která v letech 1874-1887 působila v knihovně Vojty Náprstka. Náprstkova knihovna byla soukromou knihovnou, jež se postupně otevírala stále širšímu okruhu čtenářů. Špecingrová založila v roce 1878 přírůstkový seznam knihovny, doplňovala místní seznam, podíl měla na vybudování abecedního autorského lístkového katalogu - všechny tyto zdroje sloužily pro vnitřní potřebu a nebyly určené pro čtenáře. Významně se také podílela na tvorbě rukopisných svazkových čtenářských katalozích (autorský a věcný), sestavila dvousvazkový souborný seznam českých knih Náprstkovy knihovny, soupis anglických knih a časopisů ve fondu. V rámci své činnosti poskytovala čtenářům i speciální služby, např. zodpovídla dotazy bibliograficko-informačního charakteru. O Náprstkovu knihovnu se knihovnice staraly i na přelomu 19. a 20. století, např. Ludmila Kottnerová nebo M.Kriseová.

Ve státních knihovnách mohly začít ženy pracovat až po vzniku Československé republiky. 10. března 1919 vydalo Ministerstvo školství a národní osvěty výnos č. 4010/1919 O přijímání žen do knihovní služby státních knihoven.

Výnos mimo jiné uváděl že dříve zamítalo bývalé ministerstvo kultu a vyučování ve Vídni "ze zásadních důvodů" žádosti žen o přijetí do knihovní služby v státních knihovnách. Na základě tohoto výnosu již neměly být při vypisování a obsazování úřednických míst ve státních knihovnách činěny rozdíly mezi mužskými a ženskými uchazeči. Díky zmíněnému výnosu nastoupily do tehdejší pražské Veřejné a univerzitní knihovny 1.7.1919 hned tři ženy - PhDr.Flora Kleinschnitzová (http://sck.sdruk.cz/record?id=41 ), PhDr. Milada Paulová (http://sck.sdruk.cz/record?id=142 , o místo ve Veřejné a univerzitní knihovně se ucházela již v roce 1917, v té době však byla odmítnuta) a PhDr.Eliška Netíková (provdaná Rybínová).

Ženy se o knihy staraly již dříve, pro knihovnu kláštera svatojiřských benediktinek na Pražském hradě vznikalo v průběhu několika málo desetiletí od sklonku 13.století velké množství liturgických i vzdělavatelských kodexů (např. Pasionál abatyše Kunhuty). Podle V.V.Tomka měl tento klášter také svou zvláštní knihovnici (libraria). Soubor liturgických rukopisů vznikl i pro ženský klášter cisterciaček na Starém Brně založený královnou-vdovou Eliškou Rejčkou. Předpokládáme, že i v tomto klášteře se o vzácné knihy mohla starat určená členka řádu. Malou knihovnu měl také ženský klášter premonstrátek v Nové Říši, rozvoj knihovny však přišel až po přeměně kláštera na mužský roku 1641. V 19.století se ženy objevují jako knihovnice různých spolků (např. v roce 1868 je podle stanov Jednoty paní sv. Anny bibliotekářka členkou ředitelstva jednoty, knihovnici uvádí výroční zpráva Ženské vzdělávací jednoty "Vesna" v Brně z roku 1884, v roce 1889 přijímaly dary pro nově založenou veřejnou knihovnu česku v Olomouci dvě bibliotekářky). Své knihovny musely mít i školy (http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82096.htm), knihovnu učitelskou a knihovnu pro žačky měla také dívčí střední škola Minerva, o knihovnu žaček se několik let po vzniku školy např. starala pedagogická a ekonomická správkyně školy. Tyto příklady jsme vybrali z dokumentů uložených v digitální knihovně Kramerius (http://kramerius.nkp.cz) .

 

Použité zdroje

* GRYCOVÁ, Vladimíra. Ke kořenům feminizace v našem knihovnictví. Zpravodaj knihoven Středočeského kraje. 1990, č. 2, s. 51-52.
* SPUNAROVÁ, Taťjána. Klára Špecingrová, první česká knihovnice. Sborník Národního muzea v Praze. 1983, řada C - Literární historie, sv. 28, č. 4, s. 203-223.
* FRANC, Zdeněk. První ženy v Klementinu. Informační bulletin Národní knihovny ČR. 1995, č. 20/21, s. 25-26.
* FRANC, Zdeněk. První habilitovaná žena v Československu. Informační bulletin Národní knihovny ČR. 1999, č. 16, s. 20-21.
* TOMEK, Wáclaw Wladiwoj. Dějepis města Prahy. Díl III. W Praze : W komissí u Františka Řiwnáče, 1875. s. 232
* CEJPEK, Jiří a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha : Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 2002. s. 90, 141. ISBN 80-246-0323-3.
* Naše listy, 18.12.1868, s. 3 - http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8591817
* Ženské listy, 1.1.1884, s. 15 - http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8758312
* Našinec, 26.5.1889 - http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5650031

Obor

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

22.10.2010 10:21

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu