![Zahlavi](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20190708045206im_/https://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2019/2019_03_08_Mejdrova-1.jpg_1987258066.jpg)
Ženy tvoří pouze čtvrtinu českých výzkumníků, konstatuje monitorovací zpráva
25. 06. 2019
Podíl žen v české vědě slabě klesá, a situace tak nesměřuje k větší genderové vyváženosti. Vyplývá to z Monitorovací zprávy Postavení žen v české vědě za rok 2017, kterou vydává Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.
Autorský tým vycházel z průběžných statistických výkazů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a z údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem. Z dat vyplývá, že i přes slušné zastoupení žen ve většině oborů studia a celkový růst počtu výzkumníků zůstává podíl žen ve vědecké profesi nízký, dokonce mírně klesá. V roce 2017 pracovalo v ČR celkem 59 789 výzkumníků, z toho 26,8 % žen.
Česká republika tak patří k evropským zemím s nejnižším procentuálním zastoupením žen ve vědě a výzkumu. Podobné číslo uvádí kromě Eurostatu citovaného ve zprávě i Institut pro statistiku při UNESCO (v přehledu z loňského června), podle něhož tvoří ženy 26,9 % českých výzkumníků. S tímto procentem se ČR v přehledu UNESCO umístila na předposledním místě, méně výzkumnic je pouze v Nizozemsku (25,4 %), na chvostu Evropy je však také Německo (28,0 %) či Francie (27,0 %). Nadpoloviční zastoupení mají ženy ve vědě a výzkumu pouze v Lotyšsku (51,0 %), Makedonii (50,8 %) a Litvě (50,7 %).
Zpráva NKC poukazuje také na genderové mzdové rozdíly, které se objevují mezi muži a ženami na všech kvalifikačních stupních akademické dráhy – v roce 2017 se tyto rozdíly pohybovaly od 6,0 % v neprospěch žen na profesorských pozicích k 10,6 % na pozicích lektorských. Výzkum se zaměřuje také na zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích vědy a výzkumu – v roce 2017 dosáhl například celkový podíl žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje jen 14,1 %. Z hlediska zastoupení žen ve výzkumu i na nejvyšších akademických pozicích tak Česko patří k nejslabším zemím v Evropské unii.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR s využitím tiskové zprávy NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR
Ilustrační foto: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Kvalitní data jsou klíčem pro kvalitní rozhodování
- Investice do učitelů se vyplatí – třebaže až po letech
- Nejsme výjimečný národ zahrádkářů a kutilů
- Nárůst minimální mzdy nezaměstnanost nezvýšil
- Postavení evropských žen ve vědě: Zlepšení tu máme, ale pomalé
- Cesta do budoucnosti transferu technologií. Část první – San Francisco
- Které ženy přispěly k rozvoji české a světové vědy?
- Eva Zažímalová opět uspěla mezi TOP ženami Česka
- Češi jsou lepší, než si myslí
- Automatizace vyžaduje nový styl a obsah vzdělávání
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.