Archiv zpráv
Ondřejovské slavnosti 7. září
V sobotu 7. září 2019 od 14 do 21 hodin proběhnou v Ondřejově na náměstí Ondřejovské slavnosti. Podílíme se tímto programem (a srdečně vás zveme): Pozorování dalekohledem (za jasného počasí Slunce, jinak pozemských objektů). Přednášky (v budově Základní školy bratří Fričů): 15:00 O naší nejbližší a zároveň nejdůležitější hvězdě - Slunci (Dr. Pavel Kotrč, Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR) 17:30 Jak se hledá druhá Země z Ondřejova (Dr. Petr Kabáth, Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR)
Od 2000 QW7 nám nic nehrozí
"K naší planetě se řítí velký, až půlkilometrový asteroid. Kosmické těleso s označením 2000 QW7, rovněž známé jako 467317, proletí podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kolem Země 14. září." - tak to píší novinářské servery ve světě a už i u nás. Takových asteroidů je spousta, tak proč právě tento novináře zaujal, není jasné.
Připravujeme se na budoucí rentgenové mise
Zatímco u nás máme prázdniny, ředitele Astronomického ústavu AV ČR si pozvala na zvanou přednášku Univerzity of Massachusetts. Profesor Vladimír Karas, který je vedoucím skupiny relativistické astrofyziky na našem ústavu, bude mluvit o metodě vyvinuté pro analýzu spekter a světelných křivek a předpovídání polarimetrických vlastností akrečních disků kolem černých děr, které se mají pozorovat při nadcházejících rentgenových misích IXPE a eXTP.
Na čem pracujeme: Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem otevírají možnosti charakterizace i jejich atmosfér. Astronomové pod vedením Petra Kabátha z ASU se věnovali čtyřem vhodným extrasolárním planetám a studovali spektra jejich atmosfér.
Festival vědy 4. září na Kulaťáku v Praze Dejvicích
Ve středu 4. září budeme od 8:30 do 19 hodin na Vítězném náměstí v Praze Dejvicích v rámci Festivalu vědy - http://www.festival-vedy.cz/. Vstup zdarma. Program pro vás připravujeme - podívat se budete moci dalekohledy s filtry na Slunce nebo zažít pokus se stavem beztíže, ke kterému bude stačit PET láhev a GoPro kamera se zpomalenými záběry.
Sbohem sluneční soustavo, ať žije Sluneční soustava
"Podle současných kodifikačních příruček se má psát sluneční soustava a Mléčná dráha. Na základě upozornění odborníků v astronomii, že v případě prvního spojení jde o jedinečný planetární systém hvězdy Slunce, doporučujeme psát Sluneční soustava." - zveřejnil Ústav pro jazyk český AV ČR ve své Internetové jazykové příručce (mimochodem naprosto skvělé pomocnici) a také knižně v Akademické příručce českého jazyka.
Den a noc na Jizerce 10. srpna 2019
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Nejznámější meteorický roj Perseidy
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času (SELČ). Takže noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce před úplňkem a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec. Vhodnější proto bude pozorovat v druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině SELČ už Měsíc zapadne pod obzor.
Na čem pracujeme: Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.
Profesor Ivan Hubený do třetice (všeho nejlepšího)
Vloni na podzim jsme zveřejnili novinku týkající se konference na počest profesora Ivana Hubeného. Letos na jaře mu Akademie věd České republiky udělila Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách, kterou profesor Ivan Hubený převzal na slavnostním setkání ke 100. výročí Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu.
Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách
Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.
Slavnostní shromáždění ke stým narozeninám Luboše Perka
Občas se něco povede, občas se něco nepovede, občas to nevyjde na 100 procent, někdy je to naopak stoprocentní. Ani jedno není případ slavnostního shromáždění ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka na Akademii věd 25. července 2019. To se totiž povedlo na 120 procent. Plný sál ve druhém patře budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze, na 80 lidí i v této prázdninové době, přítomnost velmi vzácných hostů včetně druhého nejvyššího ústavního činitele a úžasná nálada, do které každý přispěl svým dílem. To bylo slavnostní setkání ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka. Neopakovatelný zážitek, kladnější než cokoliv kladného. Tak aspoň pár střípků pro ty, kteří tam nemohli být.
Luboš Perek se 26. července dožívá 100 roků
V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Docent Luboš Perek se do dějin nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Na čem pracujeme: Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci, jejíž autoři provedli podobnou studii pro zařízení české rozvodné sítě. I zde byla nalezena zvýšená závadovost klíčových zařízení v období zvýšené sluneční aktivity.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2018: Ohřev sluneční fotosféry během bílé erupce
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2018: Excitovaný rotační stav mezihvězdného tělesa 1I/‘Oumuamua
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.
Postdoctoral Position in Meteor Physics at the Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences
The Group of Meteor Physics at the Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences in Ondřejov, Czech Republic invites application for a postdoctoral position, which will be open from January 1, 2020 in scope of the project Compositional and orbital mapping of meteoroid sources in the Solar System funded by the Czech Science Foundation.
Na čem pracujeme: 3D efekty v hvězdných atmosférách
Jiří Kubát z ASU společně se svým studentem Adamem Tichým z Masarykovy univerzity studovali problematiku horizontálních struktur v hvězdných atmosférách a jejich vliv na celkový vzhled spektrálních čar. Práce ukazuje, že trojdimenzionální efekty mají na tvar spektrálních čar velký vliv a tudíž zavedené používání jednorozměrných modelů při spektrální diagnostice může vést k nesprávné interpretaci pozorování.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2018: Příspěvek k detekci impaktního kráteru ve Wilkes Land
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž první vám nyní představujeme.
Zatmění Měsíce 16. července připomene 50. výročí startu Apolla 11
V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.