Jižní Ural je pro české přírodovědce stálou inspirací. Článek přináší základní fakta o tomto středoevropany málo navštěvovaném kraji a líčí dojmy dvou českých biologů z výpravy do území. Příroda Jižního Uralu je zaujala především svou přirozeností, ve střední Evropě nevídanou, řádem, který v ní tkví a podobností se středoevropskou přírodou.
The Southern Urals are an inspiring place for Czech naturalists. This paper provides basic information on this seldom visited region and describes the impressions of the two Czech biologists from their excursion to this place. The nature of the Southern Urals captivated them with its wildness, unrivalled in present-day Central Europe, its intrinsic order and the similarities with Central European nature.
-
Jihouralské lesostepní doubravy se svým druhovým složením blíží našim subkontinentálním doubravám. Čisté doubravy jsou však v oblastech málo ovlivněných člověkem vzácné. Dominantami jejich podrostu jsou nejčastěji třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep bezbranný (Bromus inermis), k běžným druhům patří řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), svízel severní (Galium boreale), hrachor jarní (Lathyrus vernus), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) nebo rozrazil latnatý (Pseudolysimachion spurium). Foto J. Roleček
-
Mnohem častější jsou smíšené porosty, v nichž se dub střídá s břízou, lípou, osikou a několika dalšími světlomilnými a hajními dřevinami. Foto J. Roleček
-
Endemit Uralu a Přiuralí hrachor Lathyrus litvinovii. Foto J. Losík
-
Mázdřinec Pleurospermum uralense – baškirská národní rostlina, z jejíchž dutých lodyh se vyrábí tradiční dechový nástroj kurai. Foto J. Losík
-
Řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum). Foto J. Roleček
-
Škarda sibiřská (Crepis sibirica). Foto J. Roleček
-
Na jihouralských stepních loukách a kavylových stepích roste kavyl tenkolistý (Stipa tirsa). Foto J. Roleček
-
Oman německý (Inula germanica). Foto J. Roleček
-
Šanta lesostepní (Nepeta nuda). Foto J. Roleček
-
Rozrazil latnatý (Pseudolysimachion spurium). Foto J. Roleček
-
K druhům charakteristickým pro jihouralské kamenité stepi patří chvojník dvouklasý (Ephedra distachya). Foto J. Roleček
-
Bělotrn modrý (Echinops ritro). Foto J. Roleček
-
Smil písečný (Helichrysum arenarium). Foto J. Roleček
-
Lesostep na hřbetu Šajtan-tau na Jižním Uralu. Zatímco v jižní, níže položené části území (na snímku) převládají v lesostepní mozaice stepi a lesy se uchylují do sníženin a na prudší severní svahy, na severu vystupují lesy i na plošiny. Jméno má hřbet podle jednoho z vrcholů na severozápadě – Šajtan-tau (Ďáblova hora, 581 m n. m.), jeho nejvyšším bodem je však bezejmenná kóta 619. Foto J. Roleček
-
Lesostepní krajinu v údolí řeky Sakmary lidská činnost výrazněji ovlivnila. Odlesněná niva je na místní poměry hustě obydlená a v minulosti se využívala jako pole. Po rozpadu kolchozů se pole změnila v úhory, jež postupně osídlují luční a stepní druhy. Na okolních kopcích se v blízkosti vesnic pasou stáda koz a ovcí. Foto J. Roleček
-
Intenzivní pastva má výrazný vliv na vegetaci. Podporuje rozvoj stepi na úkor lesa, přičemž zvýhodňuje zejména aromatické a špatně stravitelné druhy, jimž se zvířata vyhýbají. Na snímku z okolí vsi Maloarslangulovo jsou vedle zelených ploch květnaté stepní vegetace nápadné růžové plochy s převahou mateřídoušky (Thymus) a sivé plochy s převahou pelyňku (Artemisia). Foto J. Roleček