Haldy (odvaly), které na Ostravsku vznikaly jako průvodní jev dolování černého uhlí v první polovině 20.stol, se již staly typickým krajinným prvkem této oblasti. Později zde byly snahy dolováním pozměněnou krajinu „uzdravit“ finančně nákladnými technickými rekultivacemi. Výstupy z našich studií prokázaly, že spontánní sukcese na nerekultivovaných haldách probíhá rychleji a společenstva bezobratlých jsou zde lépe strukturovaná. Navíc nerekultivované haldy podporují populace ochranářsky cenných druhů bezobratlých. Jednoznačně proto doporučujeme haldy ponechat spontánní sukcesi, před finančně náročnými technicky vedenými rekultivacemi.
The spoil heaps in Ostrava were created during mining of black coal in the first half of the 20th century. Later, there were efforts to “heal” the landscape by technical reclamations, which are rather expensive. Our studies showed that spontaneous succession on non-reclaimed spoil heaps is faster then succession on their reclaimed counterparts. The communities of invertebrates on non-reclaimed spoil heaps are also more mature and contain rare species in comparison with the reclaimed ones.
-
Nerekultivovaná část odvalu Bezruč ponechaná spontánní sukcesi. Převládají nálety břízy bělokoré (Betula pendula), povrch je porostlý pouze sporou vegetací. Foto J. Hodeček
-
Rekultivovaná část odvalu Bezruč. Dnes už zde také převládají nálety dřevin, protože z původně vysazených stromů přežilo jen několik (na obr. dub letní – Quercus robur). Zcela zapojený podrost s dominantní expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Foto J. Hodeček
-
Střevlík Abax schueppeli rendschmidti z výzkumu na ostravských haldách. Foto J. Hodeček
-
Drabčík Falagria thoracica z výzkumu na ostravských haldách. Foto J. Hodeček
-
Střevlík Leistus rufomarginatus z výzkumu na ostravských haldách. Foto J. Hodeček
-
Drabčík Tasgius pedator pedator z výzkumu na ostravských haldách. Foto J. Hodeček
-
Křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Invazní druh, který roste i na rekultivované části haldy Bezruč. Foto J. Hodeček
-
Vrchol odvalu Ema z jihozápadní strany a pohled na vyhořelou horninu na povrchu. Foto J. Hodeček
-
Nejznámější a nejpopulárnější ostravský odval Ema pochází z 20. stol. Navážka zde byla ukončena v 60. letech. Foto J. Hodeček
-
Únik jedovatých plynů (především oxidu siřičitého) na vrcholu haldy Ema – průvodní jev oxidace pyritu uvnitř odvalu. Foto J. Hodeček
-
Výhled z nejvyššího bodu haldy Ema a zároveň z druhého nejvyššího bodu celé Ostravy na průmyslový komplex města. Foto J. Hodeček