Velká kotlina v Hrubém Jeseníku patří k lichenologicky a bryologicky nejatraktivnějším územím České republiky. Z Velké kotliny byly uváděny vzácné a zajímavé druhy lišejníků a mechorostů již v první polovině 19. stol. Zatímco pro zde rostoucí cévnaté rostliny byly už ve 20. stol. publikovány souborné seznamy, uváděny celkové počty druhů a hledány příčiny druhového bohatství, místní lišejníková a mechová flóra je systematicky zkoumána až od počátku 21. stol. Při hledání příčin bryologické a lichenologické unikátnosti Velké kotliny jsou odhalovány nové souvislosti, z nichž se mnohé ve florule cévnatých rostlin tak nápadně neprojevují. Že jde především o ekologické vazby na různorodé horniny, půdní a hydrologické poměry, jakož i působení sněhu a lavin, je zřejmé (viz také první tři díly seriálu).
Seznam použité a doporučené literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
With regard to lichens and bryophytes, Velká kotlina, the only glacial cirque in the Hrubý Jeseník Mountains, is one of the most attractive localities in Europe and the richest sites in the High Sudeten Mts. Data on the occurrence of lichens and bryophytes found in the Velká kotlina cirque from the first half of the 19th century up to the present are given. The main reasons for the species and biotope richness of the site are discussed, together with a description of the most significant biotopes, lichen and bryophyte species.
-
Jehnědovka stříbřitá (Plagiobryum zieri), boreálně-montánní mech kyselých substrátů. Recentně byl v Hrubém Jeseníku nalezen vzácně asi jen na čtyřech lokalitách. Foto Š. Koval
-
Hávnatka žilnatá (Peltigera venosa) byla podle literárních údajů kdysi v České republice hojná. Vitáskova rokle je v současnosti posledním místem, kde na našem území přežívá. Foto J. Halda
-
Hávnatka žilnatá (Peltigera venosa) byla podle literárních údajů kdysi v České republice hojná. Vitáskova rokle je v současnosti posledním místem, kde na našem území přežívá. Foto J. Halda
-
Penízkovec jehnědovitý (Myurella julacea). Tento subarkticko-alpínský skalní bazifilní mech byl ve Velké kotlině nalezen na několika místech. Foto Š. Koval
-
Vzácný mikrolišejník Thelopsis melathelia vytváří oranžovou až hnědou, v suchém stavu šedozelenou korovitou stélku porůstající mechorosty. Ze stélky vyrůstají zpočátku světlé kulovité plodnice, časem černající, na povrchu zbrázděné rýhami. Druh v ČR roste jen ve Vitáskově rokli ve Velké kotlině, na Vicherkových skalách na svahu Jeleního hřbetu a nad Vřesovou studánkou na Červené hoře v Jeseníkách. Foto J. Halda
-
Charakteristická rozměrná vřecka se stovkami bezbarvých čtyřbuněčných výtrusů vzácného mikrolišejníku Thelopsis melathelia. Druh v ČR roste jen ve Vitáskově rokli ve Velké kotlině, na Vicherkových skalách na svahu Jeleního hřbetu a nad Vřesovou studánkou na Červené hoře v Jeseníkách. Foto J. Halda
-
Hrubožebrec tuhý (Palustriella decipiens) je nepříliš hojný mech pramenišť a mokřin přednostně na bazických substrátech, v kotlině však poměrně častý. Foto Š. Koval
-
Vzácná játrovka přímenka Hookerova (Haplomitrium hookeri), u nás doložená pouze z Labského dolu v Krkonoších a z Velké kotliny, kde byla nalezena až v r. 2002 na oplachovaných fylitových skalách Fiekových ohlazů. Foto Š. Koval
-
Prameništní mech srpnatka třířadá (Drepanocladus trifarius) představuje glaciální relikt. Ve Velké kotlině byla objevena až v r. 2002 a v současnosti není odjinud z ČR známa. Foto Š. Koval
-
Hrbolovka cecíčkatá (Porina mammillosa) se od většiny středoevropských příbuzných odlišuje výběrem substrátu – šedá zrnitá stélka přerůstá mechorosty. V Jeseníkách P. mammillosa rostla na skále na Červené hoře (Vězda 1960). Podle červeného seznamu ČR je druh považován za vyhynulý, ve Velké kotlině se ale vyskytuje na Hilitzerově skále. Foto J. Halda
-
Lišejník bradavnice zemní (Sporodictyon terrestre) připomíná příbuzný S. schaererianum. Na rozdíl od něj ale často porůstá mechorosty a má menší výtrusy. V ČR roste jen na vápníkem obohacených kvarcitových skalách ve Vitáskově rokli Velké kotliny. Foto J. Halda
-
Velmi vzácná vápnomilná játrovka prasklice vzpřímená (Leiocolea heterocolpos) je z našeho území historicky známa pouze z několika lokalit. V poslední době byla nalezena jen v Hrubém Jeseníku a Krkonoších. Foto Š. Koval
-
Uzavřené plodnice (do 100 μm v průměru) bradavnice Collemopsidium angermannicum zůstávají částečně zanořené ve stélce. Horní buňka výtrusů je větší než dolní. Tento mikrolišejník roste na kapavé fylitové skále v Grabovského žlebu. Foto J. Halda
-
Psízubec štíhlý (Cynodontium gracilescens), mech rostoucí na travnatých stráních pod borůvčím nebo na humusu na balvanech v horách. Dříve se vyskytoval na více lokalitách v Hrubém Jeseníku, v poslední době je doložen pouze z Velké kotliny. Foto Š. Koval
-
Z povrchu stélky lišejky hroznovité (Porocyphus coccodes) vyrůstají krátké prstovité výrůstky, uzavřené tmavohnědé bradavčité plodnice mají 1–1,5 mm v průměru. Lišejník roste na silikátových nebo mírně bazických periodicky zaplavovaných místech. Z ČR je znám ze čtyř lokalit, v Jeseníkách jen z Velké kotliny. Foto J. Halda
-
Huspeník přilepený (Collema glebulentum) tvoří zelenočerné růžice v průměru 3 cm velké. Z jejich povrchu vyrůstají kulovité izidie (útvar nepohlavního rozmnožování, z něhož vyrůstá další stélka). Tento arktoalpínský druh roste ve skalních štěrbinách pod převisy fylitových skal ve spodní části Vitáskovy rokle. Foto J. Halda
-
Řez plodnicí kryptovky kruhové (Gyalecta kukriensis). U nás ji najdeme jen ve Velké Kotelní jámě v Krkonoších a ve Vitáskově rokli. Foto J. Halda
-
Žlutavá stélka misničky rozprášené (Lecanora epanora) produkuje lišejníkové látky epanorin a kyselinu rhizokarpovou (pod UV lampou svítí oranžově). Často kolonizuje zrudnělé břidličnaté horniny a je dlouho známa z Vitáskovy rokle. Foto J. Halda
-
Na mokrých skalách Vitáskovy rokle roste bradavnice rozpukaná (Staurothele fissa), lišejník balvanů a skal omývaných proudy ledové vody v prudkých řekách a horských bystřinách. Z korovité hnědočerné stélky vystupují černé kuželovité plodnice (200–600 μm). Foto J. Halda
-
Ve stélce a plodnicích bradavnice rozpukané (Staurothele fissa) jsou přítomny buňky zelené řasy rodu Stichococcus, krychlového tvaru. Foto J. Halda
-
Trsenka tmavozelená (Jungermannia atrovirens). Játrovku rostoucí převážně na vlhkých bazických skalách a na kamenech v potocích najdeme ve Velké kotlině vzácně pouze na několika místech. Foto Š. Koval
-
Skalní vápnomilný mech čepičatka lemovaná (Encalypta rhaptocarpa) se v kotlině vyskytuje na Finckeho stráni, Podpěrově skále a ve Vitáskově rokli. Foto Š. Koval
-
V r. 2001 byla na Podpěrově skále nalezena děrkavka nahoústá (Grimmia anodon), mech suchých a slunných silikátových skal i sekundárních bazických substrátů. Foto Š. Koval
-
Rohovka třásnitá (Rinodina fimbriata) tvoří černé okrouhlé plodnice částečně zanořené ve stélce. Porůstá pravidelně zaplavované kyselé skály, u nás jen na Suzově stěně ve Velké kotlině a v údolí Chrudimky v Železných horách. Foto J. Halda
-
Vzácná bazifilní játrovka sečovka čtyřlaločná (Schljakovianthus quadrilobus), v ČR dosud nalezená pouze ve Velké a Malé kotlině. Foto Š. Koval
-
Vápnomilná vlášenitka Oederova (Plagiopus oederianus), zjištěná na Suzově stěně, Podpěrově skále a na skalách Vitáskovy rokle. Foto Š. Koval
-
Mozolka štíhlá (Mannia gracilis) je jednou z našich nejvzácnějších a nejohroženějších játrovek. Roste na vlhké hlíně ve skulinách neutrálních až bazických skal. Ve Velké kotlině byla nalezena v r. 2001 po více než 100 letech. V České republice je historicky známa jen ze tří lokalit a v současné době se prokazatelně vyskytuje pouze na dvou z nich. Obě recentní lokality se nacházejí v Hrubém Jeseníku. Foto Š. Koval