Výtvarná soutěž Věda je krásná se během své devítileté existence rozrostla do řady kategorií a stala se tak přístupnou nejen profesionálním přírodovědcům, ale prakticky všem, kdo vnímají kouzlo, jímž nás dokáže příroda obdařit. Soutěž pořádá Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy s podporou www.prirodovedci.cz. přibližuje estetickou hodnotu přírodních fenoménů, jak ji odhalují vědci při svých výzkumech, a to prostřednictvím fotografií, iilustrací i počítačově zpracovaných vizualizací. Více na www.vedajekrasna.cz
The Science is Beautiful art competition has grown over its 9 years of existence to include several categories and thus to become accessible not only to professional natural scientists, but also to practically everybody who notices the magic that nature can bestow upon us. This competition run by the Faculty of Science at Charles University in Prague and its website www.prirodovedci.cz aims to show the aesthetics revealed by scientific research, either by photography, illustrations or computerized visualizations of natural phenomena (www.vedajekrasna.cz).
-
Moučný mol. Zavíječ moučný (Ephestia kuehniella). Ačkoli na pohled vypadá docela sympaticky, jde o známého škůdce skladovaných obilovin, především mouky. Skenovací elektronový mikroskop (SEM), kolorováno. Foto V. Sýkora (1. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Paraziti v ohrožení. Veš muňka (Phthirus pubis) je ohrožená. Móda krácení nebo úplného odstraňování chlupového porostu zejména z pubické oblasti začíná být problémem pro diverzitu lidských parazitů. Muňka, jejíž nohy jsou uzpůsobeny pouze pro úchop chlupů s větším průměrem, než mají vlasy, jinde na těle nedokáže dlouhodobě přežívat. Komplikovanější se stává i přenos na další hostitele těsným kontaktem při pohlavním styku, kvůli kterému muňka dostala poetické jméno „motýlek lásky“. SEM, kolorováno. Foto J. Bulantová (2. místo, Vědecká mikrofotografie)
-
Ve stínu měsíce. Měsíc si většina z nás asociuje se zdrojem světla za jasných nocí. Co když se ale Měsíc postaví mezi nás a Slunce? Za ideálních podmínek, kdy zcela zakryje sluneční kotouč, se ocitneme v jeho stínu. V tuto chvíli je možné okem pozorovat sluneční korónu, a dokonce mohutné protuberance. Úplné zatmění je složeno z několika expozic. Ostatní snímky jsou změnou vyvážení bílé kolorovány žlutě – barvou, kterou si spojujeme se Sluncem, přestože jeho barva je ve skutečnosti spíše bílá. Foto M. Macháček (1. místo, Vědecká fotografie)
-
Visible. Vizualizace a rozlišení kalcifikovaných struktur (kostí) a chrupavčité tkáně u chamelona pomocí barvení alizarinovou červení a alciánovou modří. Foto I. Dobiášovská (2. místo, Vědecká fotografie)
-
Vzpomínka na zrození. Svět kolem nás pochází z popela zaniklých hvězd. Ve výhni explodujících supernov se v nepatrném okamžiku rodí prvky celé periodické soustavy, aby byly vzápětí mocnými silami rozfoukány do podoby půvabných mlhovin. Od posledního výbuchu mohly uplynout i miliardy let. Prvky si však malou vzpomínku nesou stále někde hluboko v sobě, a zvláště zručným chemikům se ji tak někdy podaří na zlomek sekundy znovu vyvolat. Reakce oxidu měďnatého a práškového hliníku. Foto J. Havlík (3. místo, Vědecká fotografie)
-
Tyrolské hvězdy. Panorama hvězdné oblohy ze Severního Tyrolska zachycené na vrcholu hory Zollberg. Kromě Mléčné dráhy je po stranách fotografie vidět světelné znečištění a nad vrcholy hor také světelné záření atmosféry (airglow). Panorama se skládá téměř ze sta snímků. Foto D. Herel (3. místo, Vědecká fotografie)
-
Alcedo atthis. Věda je krásná jak sama o sobě, tak díky objektům jejího zájmu. „Létající drahokam“ – ledňáček říční (A. atthis). Kresleno pastelkami, formát A4. Orig. L. Buchbauerová (2. místo, Ilustrace a virtuální příroda a 1. místo, Divácká soutěž)
-
Zeolitová krajka. Zeolit FAU, neboli faujasit či zeolit X, je jedním z nejdůležitějších průmyslových katalyzátorů a běžně se s ním setkáte ve formě bezbarvého prášku nebo malých krystalků. Při pohledu dostatečně zblízka se ale ukážou nádherné, krajku nebo vločky připomínající vzory. Vytvořeno pomocí programu VESTA. Orig. M. Položij (2. místo, Ilustrace a virtuální příroda)
-
Kočičí hybridi. Leopon je kříženec dvou druhů velkých koček – levharta a lvice. Zatímco v těle připomíná levharta, hlava nese jasné lví znaky. Kříženci mezi druhy velkých koček se vyskytují v zajetí, ve volné přírodě je vznik takového hybrida velmi nepravděpodobný. Kresleno v programu Adobe Photoshop. Orig. L. Pokorná (3. místo, Ilustrace a virtuální příroda)
-
Xenochrophis trianguligerus – poslední okamžiky. Užovku jsem chvíli pozorovala, jak plave podél břehu jezírka, když se na chvíli ztratila z dohledu. Jakmile se znovu objevila, nevěřila jsem vlastním očím. Chytila žábu a začala ji rychle polykat. Chvíli trvalo, než jsem byla schopná tento nezapomenutelný zážitek zachytit. Foto Z. Gabrielová (1. místo, kategorie Objevitelská)
-
Zbraně termitích vojáků. Za svůj evoluční úspěch vděčí termiti mimo jiné sociálnímu způsobu života, který s sebou přinesl dělbu práce. Za obranu zodpovídá kasta vojáků. Na fotografii je zachycen nesklerotizovaný předstupeň vojáka afrického termita rodu Labidotermes. Kamerun; v rámci projektu J. Šobotníka z České zemědělské univerzity. Foto A. Buček (2. místo, kategorie Objevitelská)
-
Studie pohybu koně. Kombinovaná technika – akvarelové pastelky, akrylové barvy. Orig. M. Voldřichová (3. místo, kategorie Objevitelská)
-
Parazitičtí prvoci. Toxoplasma gondii je vnitrobuněčný parazit teplokrevných živočichů včetně člověka. Toxoplazmóza, kterou způsobuje, má širokou škálu klinických projevů. Kresleno v programu Adobe Photoshop. Orig. L. Pokorná (Absolutní vítěz)
-
Space. Dva dny staré geneticky modifikované embryo ryby dania pruhovaného (Danio rerio) s fluorescenčně značenou signální dráhou Sonic hedgehog (azurová) a prostorově se vyvíjející cévní soustavou (fialová). Foto I. Dobiášová (kategorie Vědecká mikrofotografie)
-
Mnohoštětinatec. Rané vývojové stadium mnohoštětinatce Ophryotrocha puerilis s fluorescenčně označenou nervovou (fialová) a svalovou soustavou (zelená). Snímek z konfokálního mikroskopu. Foto J. Štundl (Vědecká mikrofotografie)
-
Sex u potápěčů. Samec potápníka vroubeného (Dytiscus marginalis), jednoho z vůbec největších vodních brouků, disponuje zajímavým aparátem na předních končetinách. Jde o miskovité přísavky opatřené brvami, které slouží k přichycení na samičku ve vodě během páření. Barveno. Foto J. Pilátová (Vědecká fotografie).