Nové knihy
Zámek Kačina
Drobná publikace kapesního formátu je určena především pro návštěvníky pozoruhodného klasicistního zámku Kačina na Kutnohorsku. Vychází z podrobného stavebně historického průzkumu Luboše Lancingera, seznamuje čtenáře s okolnostmi dlouho trvající stavby, na níž se účastnila celá řada významných architektů své doby, a to nejen těch, kteří působili v Čechách. Projekt lze zřejmě přisoudit Christianu Schurichtovi, Georgu Fischerovi a předně Johannu Philippu Joendlovi, který na stavbu bezprostředně dohlížel a přizpůsoboval dobovým trendům. Ke stavbě se vyjadřovali i vídeňští architekti Alois Pichl a Joseph Gerog Kornhäusel. Publikace je vybavena fotografiemi celé řady původních plánů, které se ke stavbě zachovaly, v závěru nechybí nezbytný soupis pramenů a literatury. Autor textu: Pavel Vlček
Epigraphica et Sepulcralia 8
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016. Tyto unikátní pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, které šířeji osvětlují kontext, ve kterém tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární charakter zasedání. Vícejazyčná publikace obsahuje celkem 22 statí a 3 kratší zprávy, které pokrývají danou problematiku od středověku do 20. století. Nově byly zařazeny i příspěvky k památkám židovským a islámským. Jiří Roháček (ed.)
Svoboda + Palcr: Vidět sochy
Fotograf Jan Svoboda (1934–1990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (1927–1996) jako autonomní výtvarný motiv. Fotografie těchto soch vznikaly v 60. – 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty. Kniha těchto fotografií je zároveň katalogem stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2019 v Galerii výtvarného umění v Chebu. Vedle početných reprodukcí zahrnuje čtyři odborné studie rozebírající samotné fotografie soch od Jana Svobody (studie Kataríny Mašterové) i vlastní dílo Zdeňka Palcra (studie Ivy Mladičové a esej Vladimíry Koubové-Eidernové), které je dnes téměř zapomenuté, přestože patří k nejkvalitnějším výtvarným dílům druhé poloviny 20. století. Knihu doplňuje popis přátelství i výtvarného a myšlenkového souznění obou autorů (text Jaromíra Zeminy), jejich stručné životopisy a výběrová bibliografie. Kniha zahrnuje unikátní a nově zpřístupněný obrazový materiál. Katarína Mašterová (ed.)
Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století. Věnuje se objevování venkova a jeho obyvatel kolem roku 1800 v souvislosti s kultem přírody a zkoumání „přirozených“ počátků společnosti, moderních národů a jejich kultury i charakteru. Zaměřuje pozornost na lidovou kulturu jako zdroj národního umění, mytizaci venkova jako exotického prostředí nebo na lidové umění inspirující kubismus a historické avantgardy. Závěr knihy se zabývá politizací folkloru v 50. letech 20. století i jeho obsahovým vyčerpáním. Kniha pojímá vedle architektury, obrazů, soch, kreseb, grafik a fotografií českých, ale i zahraničních umělců i vybraná filmová díla. Tomáš Winter, Pavla Machalíková (eds.)
Veřejný prostor v ohrožení?
Městský veřejný prostor - jeho podoba, funkce, nové funkce i možná ohrožení – je dnes tématem živých diskuzí jak odborné, tak široké veřejnosti. Je také tématem velmi komplexním, neboť městský veřejný prostor má vždy nějaký fyzický tvar, je naplněn aktivitami, mezilidskými kontakty a vztahy, nese kulturní významy. Architektonicko-urbanistické, sociální a kulturní prvky se zde vzájemně propojují a podmiňují. I proto je vhodné v teoretických analýzách přistupovat k tomuto tématu z perspektivy různých vědeckých disciplín, jak se o to pokouší právě tato kolektivní publikace. Zastoupeny jsou v ní výklady sociologické, filosofické, právní a uměleckohistorické, analýz z pohledu teorie urbanismu i památkové péče, ale všímá si i živého umění v městském prostoru. Petr Kratochvíl (ed.)
Miloš Cvach: Není to socha!
Sochař Miloš Cvach (nar. 1945 ve Víru v okrese Žďár nad Sázavou) patří k umělcům, jejichž tvorba je v českém prostředí známa a reflektována pouze omezeně. Jednou z příčin je to, že v roce 1973 emigroval a usadil se v Paříži, kde žije dodnes. Kniha je první monografií, mapující souhrnně jeho život a dílo od figurálních prací, vzniklých na Akademii výtvarných umění v Praze, přes objekty a reliéfy, blízké minimalismu, až k současné tvorbě – reliéfům, autorským knihám, kresbám, grafikám a videu. Texty: Miloš Cvach, Tomáš Winter
Orient oder Rom? History and Reception of a Historiographical myth (1901-1970)
I když otázka počátků křesťanské estetiky již není hlavním cílem dnešní medievistiky, přesvědčivá odpověď na ni nebyla nikdy formulována. Jedním z důvodů tohoto zapomnění je osobnost rakousko-uherského historika umění Josefa Strzygowského, který byl později zdiskreditován pro své rasové a proto-nacistické myšlenky. Jeho emblematický spis Orient oder Rom (1901) vyšel téhož roku jako spis jeho vídeňského kolegy Aloise Riegla (Die Spätrömische Kunst-Industrie) a představoval jeho názorový protiklad. Debata se však netýká pouze Strzygowského: kořeny tohoto kritického konceptu sahají až do devatenáctého století, kdy Ruská, Rakousko-uherská a Osmanská říše bojovaly o ovládnutí sporných území a tyto konflikty se odrážely v humanitních vědách. Publikace Orient oder Rom vznikla z naléhavosti reflektovat tento klíčový hlavolam oboru. Snaží se rekonstruovat (ne)úspěchy této otázky, která byla podle Aloise Riegla "doposud nejdůležitější a nejzajímavější v celé historii lidstva". Kniha je souborem studií přednesených na stejnojmenné konferenci v Brně v únoru 2017, pořádané Masarykovou universitou a Ústavem dějin umění AVČR. Představuje současně jeden z výstupů projektu “The Heritage of Nikodim P. Kondakov in the Experiences of André Grabar and the Seminarium Kondakovianum”, podpořený AV ČR.
Art in an Unsettled Time. Bohemian Book Illumination before Gutenberg (c.1375-1450)
Třináct studií v anglickém a německém jazyce ukazuje rozmanitost produkce iluminátorských dílen na přelomu 14. a 15. století, kdy pražská knižní malba dosahovala vrcholné evropské úrovně, a zkoumá, jak reformní hnutí a velké společensko-politické změny husitského období ovlivnily podobu rukopisných knih. Badatelé se zaměřují na vztah obrazu a textu, funkci vyobrazení, výzdobu hojně opisovaných Viklefových traktátů a kladou si otázku, co je husitská ikonografie. Zvlášní pozornost je věnována astronomickým, astrologickým a biblickým rukopisům. Sborník seznamuje s některými dosud nepublikovanými či málo známými bohemikálními památkami, jako je skvostně zdobený list antifonáře, který zakoupilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku.