Archiv aktualit

V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo. Jejím účelem bylo především zahájit experimenty s využitím technologií, které jsou již v provozu v experimentální hale E1, a otestovat je. 

Přes 100 expozic se dnes představí na sedmém ročníku Festivalu vědy, který se uskuteční až do 19.00 hodin v Praze Dejvicích. Na zelené travnaté ploše na Vítězném náměstí a v přilehlé Technické ulici nabízejí ukázky své práce vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR, volnočasové instituce a firmy.

Tři desítky učitelů ze základních a středních škol se v srpnu 2019 zúčastnily tradičního Letního vědeckého kempu Akademie věd ČR. Na workshopech si pedagogové vyzkoušeli pokusy, které využijí při hodinách a laboratorních cvičeních se svými žáky. Zároveň získali průvodní didaktické materiály. Ty jim pomohou nové vědomosti uplatnit při výuce.

U příležitosti 600. výročí úmrtí Václava IV. připravil Ústav dějin umění AV ČR výstavu v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Návštěvníkům je přístupná od 4. září do 26. října 2019.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i zástupci z Akademie věd, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého.  Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky nimiž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu.

Právě před deseti lety, v létě 2009, se ve výzkumném Centru PIGMOD v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově narodila první transgenní samice miniaturního prasete. Do její genetické informace byl začleněn mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. Na Adéle, jak byla prasnička pojmenována, a na jejím potomstvu pak vědci ověřovali koncept nové genové terapie. Ta nyní úspěšně vstupuje do fáze klinických studií. 

Časopis Nature Physics, nejvýznamnější odborný časopis v oboru fyziky, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony. Na článku spolupracovali vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z hmoty, která se řídí kvantovou chromodynamikou.

Komorní hůrka u Františkových Lázní, čtvrtohorní sopka vzniklá na dně někdejšího slaného jezera, v sobě skrývá ojedinělou technickou památku: 225 metrů dlouhou průzkumnou štolu, která v první polovině 19. století pomohla definitivně rozetnout jeden ze zásadních sporů v geologických vědách. Odborníci z Geofyzikálního ústavu AV ČR již čtvrtým rokem pracují na postupném zpřístupňování tohoto jedinečného podzemí veřejnosti. Ve středu 28. srpna přímo na místě představili výsledky dosavadních prací.

S výsledky svých alarmujících studií se nikdy netajil. Známý genetik Radim Šrám, který řadu let upozorňuje na zdravotní rizika života ve znečištěných oblastech, jako je Ostravsko, nyní získal jedno z nejvyšších ocenění Akademie věd ČR.

Na základě pozorovaných početností hraboše polního na podzim 2018 a na jaře 2019 lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že momentálně nastává pokles v jeho populacích a v příštím roce budou počty hrabošů opět velmi nízké. Plošná aplikace rodenticidů, přípravků hubících tyto hlodavce, je proto v současnosti na většině lokalit neopodstatněná. Na plochách, které již byly sklizeny, lze navíc úbytek hraboše podpořit agrotechnickými opatřeními.