Článek se věnuje etymologické analýze českých názvů obojživelníků a plazů přejatých z jazyků původních obyvatel Ameriky. Všímá si jak taxonomických vztahů mezi jednotlivými druhy obojživelníků a plazů, tak lingvistických, především etymologických vztahů mezi jejich názvy, rovněž hledá jejich původní významy a cesty, jimiž pronily do češtiny. Jako nejčastější zdroje výpůjček se jeví klasická tupíjština (hlavně u ještěrů hadů z oblasti Amazonie), jazyk Tainů (u druhů z karibské oblasti) a z jazyka nahuatl. Vzácněji byly některé druhy (zvláště ještěrů a žab) pojmenovány podle indiánských kmenů nebo božstev.
Seznam použité a doporučené literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
The article is focused on an etymological analysis of Czech names of reptiles and amphibians borrowed from the native languages of the Americas. This volume is dedicated to names of some amphibian (especially frog) and reptile species of the Americas. The analysis takes into account both taxonomic relationships between the species and linguistic, mainly etymological, relationships between their names. It reflects the differences between names in the original languages and in Czech or in scientific nomenclature. The author of this article searches for the original meanings of the names and reveals the ways these borrowings were implemented in the Czech language. The most frequent sources of the borrowings of Czech zoonyms are classical Tupi (especially for lizards and snakes of the Amazon river Basin), Taino (for species from the Caribbean) and Nahuatl. Quite rare, but interesting, are animals (especially lizards and frogs) named after native tribes or deities.
