Předstihový archeologický výzkum byl vyvolán plánovanou výstavbou hal 1 – 4, na katastru obce Dobrovíz (Praha-západ) v polovině května 2007.

Při předstihových sondážích před vlastní skrývkou ornice bylo zjištěno pravěké osídlení zejména na plochách budoucích hal 1, 2 a částečně i haly 3 (obr. 1), pohřební pravěké aktivity byly zachyceny na plochách hal 1 a 2 v jejich JV části v blízkosti železniční trati, později ještě na místě budoucí příjezdové komunikace podél trati.

Charakteristika zkoumaných situací

Sídlištní objekty

Zemnice (zahloubené domy) – objekty obdélníkovitého půdorysu (obr. 2, 3). Celá konstrukce zřejmě původně stála na dvou až šesti kůlech v kratších stranách. Původně se jednalo zřejmě o speciálně zaměřené dílny. Byla zde nalezena keramika, tkalcovská závaží a přesleny, zbytky železité strusky a opracované kosti a paroží.

Zásobní objekty – menší objekty obdélného, nebo okrouhlého tvaru (obr. 4). Sloužily jako sýpky na obilí a další produkty.

Kůlové jámy – malé objekty okrouhlého půdorysu (obr. 5). Jedná se o zbytky povrchových staveb kůlové konstrukce. Mohlo jít o obytné stavby, stavby hospodářského účelu nebo dílny. Některé jsou zřejmě zbytky původních ohrazení.

Hliníky – objekty velkých rozměrů (obr. 6), původně zřejmě hloubeny za účelem získání hlíny pro výrobu nádob, omazávky stěn atd.

Další jámy různých tvarů – jámy nejasného účelu. Většina objektů sloužila po ukončení své primární funkce pro ukládání odpadu. 

Hroby

Žárové hroby – hroby v nádobách – urnách (obr. 7)

Kostrové hroby – větší pohřebiště cca 27 hrobů kultury se šňůrovou keramikou (obr. 8, 9). Jednalo se o pohřby mužů, žen i dětí, odlišitelné orientací těla a výbavou.

Zachycená období

Eneolit (4,5 tis.-2,2 tis. př.n.l.)
Za nejstarší lze považovat dva domy (obr. 10), hliníky a zásobní jámy řivnáčské kultury (3,1 tis. – 2,8 tis. př.n.l.). O něco mladší je pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou (2 700 – 2 200 př.n.l.).

Doba bronzová (2,1 tis. – 750 př. n .l.)
Žárové hroby z této epochy spadají do období knovízské kultury (1,25 tis.-900 př.n.l.).

Doba železná (750 př. n. l. – přelom letopočtů)
Nejmladší a nejhojnější je osídlení z přelomu starší a mladší doby železné (kolem 500 př.n.l.). Jedná se o cca 70 větších objektů (domů, dílen, zásobních jam) a stovek kůlových jamek z tohoto období.

*

* 

Reportáž o výzkumu, radio Leonardo