ročník 11, číslo 1/2010: Feministická reflexe globalizace

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,
vítejte u prvního čísla časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum v roce 2010, jež vzniklo ve spolupráci s Centrem globálních studií, společného pracoviště AV ČR a UK, které vydání také finančně podpořilo. Toto číslo časopisu je koncipováno v návaznosti na seminář Centra „Gender v kontextu globalizace: feminismus, multikulturalismus a rozvoj“, který se uskutečnil na půdě Filosofického ústavu AV ČR v říjnu loňského roku. Tato spolupráce se odráží v zaměření tematického bloku tohoto vydání, který rámuje feministická reflexe globalizace.

V důsledku globálních toků lidí, zdrojů a informací a vzájemného ovlivňování národních kultur v současném světě nelze už genderovou problematiku chápat striktně v kontextu národního státu. Pro hlubší porozumění genderovým odlišnostem a nerovnostem je třeba brát v úvahu i rozměry globální, transnacionální a regionální, nejen z ekonomické perspektivy, ale rovněž z perspektivy odlišných kulturních okruhů. To, že globalizační procesy ovlivňují životy lidí ve všech koutech planety, je dnes více než zřejmé. Cílem tohoto čísla je objasnit vybrané genderové aspekty těchto procesů a jejich dopadů na konkrétní muže a ženy.

Globalizace se jako proces v posledních letech projevila v podobě světové hospodářské krize. Stať Veroniky Šprincové a Miroslava Jašurka přináší reflexi sociálních krizí z pohledu feministické politické ekonomie. Kromě toho, že autoři představují feministický přístup v rámci velmi maskulinního oboru, jakým politická ekonomie bezesporu je, a věnují se feministické kritice kapitalistické globalizace, ukazují i genderový úhel pohledu na hospodářské krize, který bývá v běžných pojetích opomíjen. Krizi chápou šířeji než jen jako krizi trhu, ale i jako problémy v globální genderové dělbě práce či v tradiční rodině a načrtávají také alternativní možnosti řešení mimo rámec konvenčních kapitalistických odpovědí.

Dalším velkým tématem, který pokrývají dva články, jsou rozdíly mezi ženami v různých kulturních celcích a možnosti jejich transnacionální komunikace a porozumění. Článek americké feministické filosofky Alison Jaggar, který je doplněn komentářem Zuzany Uhde,  se věnuje intervencím západních feministek, které se snaží zachraňovat ženy v jiných zemích, a odsuzování jiných kultur za ponižování tamních žen. Autorka argumentuje, že takové pojímání nespravedlnosti vůči utlačovaným ženám v chudých zemích omezuje záběr interkulturního dialogu, který je nutný pro prosazení globální genderové spravedlnosti.

Na to v podobném duchu navazuje Marta Kolářová věnující se debatě na poli globálního feminismu v posledních dekádách, kterou vyvolala kritika ne-západních žen vůči imperialistickým praktikám bílých euroamerických feministek. Představuje zejména tzv. feminismus žen třetího světa, do kterého spadá i tematizace hlasů žen z etnických minorit, a sleduje zejména posun v diskursu od pojetí globálního sesterství k transnacionálnímu feminismu.

Globalizační procesy je nezbytné chápat jako přesuny, toky, pohyby a mobilitu. V této souvislosti nabízíme dva texty, které se soustředí na migraci osob za prací. Adéla Souralová, kromě toho, že přehledově přibližuje vývoj feministického transdisciplinárního zkoumání migrace, se koncentruje na příklad migrace žen za pracovními příležitostmi v oblasti pečovatelství a zdravotnictví a považuje tyto aktérky za prototyp globálních migrantek.

Specifickou oblast migračních studií, a to zaměřenou na mobilitu a pohyb jako takový, tematizuje další text, který se věnuje cirkulaci mladých vědců po světě a rozkrývá genderové rozměry této mobility. Alice Červinková nám dává nahlédnout do zkušeností s dlouhodobými pobyty v zahraničí na základě kvalitativního výzkumného materiálu a sleduje, jakou roli hrají v možnostech mobility mladých vědců a vědkyň partnerství a plány na založení rodiny.

V posledním článku, již mimo tematický okruh vydání, analyzují Barbara Havelková a Kateřina Cidlinská české zákony o náhradním výživném na dítě a poukazují na genderové nerovnosti v placení výživného v souvislosti feminizace chudoby.