Soutěžní přehlídka Věda je krásná vznikla v r. 2009 jako interní fotografická soutěž Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od třetího ročníku je přístupná všem zaměstnancům a studentům Univerzity Karlovy a ve čtvrtém ročníku se v nové objevitelské kategorii otevřela mimofakultní veřejnosti, která se jí může účastnit prostřednictvím popularizačního projektu Přírodovědci.cz. Cíl projektu je velmi jednoduchý – oslavit českou fotografii a ilustraci s přírodovědnou tematikou a upozornit na krásu skrytou běžnému pohledu, tedy na půvab vědeckých objektů a vědy samotné, protože zůstávají často přístupné jen úzkému okruhu badatelů nebo nadšenců.
This competition run by the Faculty of Science at Charles University in Prague and its supportive web www.prirodovedci.cz aims to show the beauty and aesthetics revealed by scientific research, either via photography, illustrations or computerized visualizations of natural phenomena.
-
Těší mne, Lecterová. Na snímku je 4 mm velká samička skákavky znamenané (Aelurillus v-insignitus). Složeno ze dvou dílčích snímků pro větší hloubku ostrosti. Že jde o kanibalku, jsem zjistil až po detailním zkoumání fotografií. Foto J. Arnošt; absolutní vítěz r. 2013, Objevitelská kategorie
-
Bičovka. Užovkovitý had bičovka zelená (Ahaetulla mycterizans). Foto M. Koschová; 2. místo v kategorii Vědecká fotografie
-
Houba Ophiostoma floccosum. Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholu štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla prolézajících kůrovců a jsou přenášeny dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Světelný mikroskop, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×. Foto A. Kubátová (PřF UK v Praze); 1. místo v kategorii Vědecká mikrofotografie
-
Let brouka. Chrobák (Anoplotrupes), byl vždy mým nejoblíbenějším zástupcem této početné a diverzifikované skupiny hmyzu. Potkáme ho téměř v každém lese. Kresba akvarelovými pastelkami. Orig. L. Buchbauerová; 1. místo v kategorii Vědecká ilustrace
-
Smrtící komplex. Molekula proteinového komplexu zvaného apoptozom, která hraje roli v programované buněčné smrti u octomilky (Drosophila). Po aktivaci cytochromem c štěpí prokaspázy, čímž aktivuje kaspázy a spouští kaskádu vedoucí k buněčné sebevraždě. Zobrazení podle dat z databáze PDB (Protein Data Bank – 3D struktury proteinů) pomocí programu PyMol. Orig. J. Martinek (PřF UK v Praze); 1. místo v kategorii Virtuální příroda
-
Dodo. Nelétavý pták dronte mauricijský (Raphus cucullatus) žil ještě v 17. stol. na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Dlouho se předpokládalo, že jeho vyhynutí způsobili lovem námořníci. Hlavní příčinou však byla nejspíše dovezená zvířata (např. prasata), jež vybírala jeho hnízda. Díky charizmatickému vzhledu se dodo stal ikonou zvířat vyhynulých činností člověka. Orig. I. Vyhnánková (PřF UK v Praze); 2. místo v kategorii Vědecká ilustrace
-
Bahňáci představují zajímavou skupinu dlouhokřídlých ptáků. Většina druhů je vázána na vodu, řada patří mezi tažné ptáky. Na obr. jespák rezavý (Calidris canutus). Kresleno v programu Photoshop pomocí grafického tabletu. Orig. M. Nacházelová (PřF UK v Praze); 3. místo v kategorii Vědecká ilustrace
-
Suspenze z tabákové linie BY-2 tvoří zpravidla krátké řetízky mírně protáhlých buněk. Tato však začala růst nade všechny meze. Suspenze byla transformována zeleným fluorescenčním proteinem GFP (Green Fluorescent Protein), konstruktem genu, který zřejmě při nadměrné expresi způsobuje poruchy koordinace růstu. Fluorescenční mikroskop, zvětšení 400×. Foto S. Vosolsobě (PřF UK v Praze); ukázka z kategorie Vědecká mikrofotografie
-
Dospělé tasemnice parazitují až na výjimky v tenkých střevech širokého spektra obratlovčích hostitelů. Zde se přidržují pomocí hlavičky, která je často vybavena příchytnými orgány v podobě přísavek nebo otrněného chobotu, tak jako u tasemnice rodu Dilepis nalezené ve střevě drozda kvíčaly. Skenovací elektronový mikroskop (SEM), kolorováno, zvětšení 220×. Foto J. Bulantová (PřF UK v Praze); Vědecká mikrofotografie
-
O výsledné tělní organizaci obratlovců z velké části rozhodují procesy odehrávající se v relativním bezpečí embryonálních obalů. Zachycené embryo patří bichiru senegalskému (Polypterus senegalus). Fluorescenční protilátky proti fibronektinu (zelená) a aktinu (červená) umožnily po odříznutí svrchní části těla zobrazit formující se somity – základy kosterní a svalové soustavy. Kulovité útvary na hlavě jsou speciální příchytné orgány, jimiž se larvy lepí na vegetaci. Foto M. Minařík (PřF UK v Praze); Vědecká mikrofotografie
-
Cévní zásobení a glomerulus (klubko krevních vlásečnic) z řezu mozkem potkana pod fluorescenčním mikroskopem. Při použití fluorescenčního barviva DAPI jsou jádra modrá, aktin zabarven červeně přes alkaloid faloidin. Foto K. Štafl (PřF UK v Praze); Vědecká mikrofotografie
-
Tato mikroskopická houba rostla na mrtvém vrápenci v Javoříčských jeskyních. Dokonale se přizpůsobila životu v chladném a tmavém podzemí. Nápadné ježaté spory se tvoří na větveném sporangioforu a umožňují šíření. SEM, fixace oxidem osmičelým, zvětšení 2 500×. Foto A. Kubátová (PřF UK v Praze); Vědecká mikrofotografie
-
Jméno sladkovodní řasy šroubatky (Spirogyra) pochází z charakteristického uspořádání chloroplastů napříč vláknem. Posloužila jako modelový organismus, kdy bylo prokázáno, že fotosyntéza probíhá právě na zelených semiautonomních organelách. Světelný mikroskop s diferenciálním interferenčním kontrastem, zvětšení 400×. Foto J. Martinek (PřF UK v Praze); Vědecká mikrofotografie
-
Semeno orchideje temnohlávek Nigritella rhellicani. Mykoheterotrofní rostliny mají semena mikroskopických rozměrů, produkovaná v extrémně vysokých počtech a neobsahující téměř žádné zásobní látky. Jsou uzpůsobeny na infekci kořenů houbou, kterou využívají pro získávání živin. Fluorescenční mikroskop (excitace modrým světlem), zvětšení 100×. Foto T. Figura (PřF UK v Praze); Vědecká mikrofotografie
-
Levhart sněžný neboli irbis (Panthera uncia) – ohrožená šelma obývající vysokohorské oblasti Střední Asie. Ilustrace je vyškrábána na „scratchboard“ – do bílé kaolínové tabulky pokryté indickým inkoustem. Orig. M. Nacházelová (PřF UK v Praze); Vědecká ilustrace
-
Kulík písečný (Charadrius hiaticula) hnízdí převážně na severním pobřeží Evropy a Asie, v Grónsku a v severovýchodní Kanadě. Pravidelně protahuje přes ČR, ojediněle zde i hnízdí. Obrázek kreslen v programu Photoshop. Orig. J. Růžičková (PřF UP v Olomouci); Objevitelská kategorie
-
Krajník pižmový (Calosoma sycophanta) patří k velkým létavým střevlíkům. Tento potravní specialista vyhledává housenky a kukly motýlů v korunách stromů. Obrázek vytvořen v programu Photoshop. Orig. J. Růžičková; Objevitelská kategorie
Bičovka. Užovkovitý had bičovka zelená (Ahaetulla mycterizans). Foto M. Koschová; 2. místo v kategorii Vědecká fotografie
