Struktura návrhu na prohlášení archeologické lokality kulturní památkou
Dle znění zákona č. 20/87Sb., v platném znění a zde zejména §3, odst.1 prohlašuje ministerstvo kultury ČR archeologický nález za kulturní památku pouze na návrh Akademie věd ČR. AV ČR posoudí každý návrh, který na prohlášení archeologické památky kulturní památkou podá kterýkoliv občan či organizace a bude-li z hlediska péče o zachování archeologického kulturního dědictví oprávněný, doporučí jeho prohlášení také MK ČR. Pro rychlý a úspěšný průběh řízení na MK ČR je nutné, aby žádost již v době posuzování obsahovala následující údaje: metodika zpracování návrhu (PDF). Kompletní žádost může být zaslána nejen do sídla AV ČR, Národní 3, Praha 1, ale také přímo na adresy archeologického ústavu v Praze nebo Brně. Pouze žádost obsahující všechny náležitosti bude spolu se stanoviskem AV ČR postoupena Ministerstvu kultury.
Metodika zpracování návrhů na prohlášení archeologického nemovitého nálezu za kulturní památku
1.
Druh archeologického nálezu – název např. „areál zaniklého středověkého sídla“, (soubor věcí skládajících se z tvrziště, příkopu, valu, reliktů dvou usedlostí, hráze zaniklého rybníka apod.) – označení, v případě souboru věcí (areálu) rozpis jednotlivých součástí souboru (areálu), které jsou předmětem návrhu
2.
Umístění nálezu (Kraj, okres, obec, čtvrť či část obce, ulice, nebo název katastrálního území, parcelní číslo pozemku(ů) (včetně uvedení druhu pozemku = stavební či pozemková parcela), popř. číslo popisné nebo číslo orientační budovy
3.
Uvedení vlastníka(ů) pozemku, na kterém se nachází archeologický nález s jeho (jejich) úplnou adresou
4.
Popis archeologického nálezu, jeho současný stav a užívání
5.
Odborné odůvodnění návrhu
6.
Požadovaná ochrana (v případě, že podnět zpracovává archeologické oddělení územního odborného pracoviště NPÚ, uvede jaké bude uplatňovat podmínky v případě prohlášení věci za kulturní památku)
7.
Snímek katastrální mapy nebo kopie s vyznačením umístění nálezu a navrhovaného rozsahu kulturní památky (čitelná!!)
8.
Archeologický nález navrhovaný k prohlášení za kulturní památku je třeba zaměřit dostatečným počtem bodů souřadnicového systému JTSK nebo pomocí obdobného množství bodů, získaných pomocí přístroje GPS
9.
Fotodokumentace, výstižně ilustrující nález a jeho památkové hodnoty (pokud je to možné) včetně popisu fotografií.
10.
Další argumenty dokládající význam nálezu (literatura, nálezová zpráva….)
K bodu 2: Označit místní název území, pokud je znám (např. Diváky – „Padělky“)
K bodu 4 a 5: Je třeba své domněnky podpořit nálezy, nálezovou zprávou, sondou, či nedestruktivními metodami (letecké snímkování, povrchový sběr apod.). Pokud je nález, či naleziště známo, kopie odborných článků nebo odkazy na ně. Také je potřeba zařadit nález jak funkčně tak časově, aby byla jasná jeho jedinečnost a kulturní význam a bylo ho možné ho prohlásit a chránit dle § 2 odst. 1 písmene a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
K bodu 10: Zde je souřadnicový systém velmi důležitý například při nálezech na velkých pozemcích (např. mohyly v lesích). Zaměřením lze případnou památku snáze nalézt a chránit. Také se tím předejde sporům při každé budoucí změně parcelace.
