Archiv zpráv
Snímek týdne Evropské jižní observatoře - chobotnicová galaxie zkoumaná Pavlem Jáchymem
V hlubinách vesmíru se skrývají obrovské chobotnice ... nebo minimálně útvary, které se jim podobají. "Chobotnicovité" galaxie vznikají vytrháváním plynu z disku galaxie tím, že se galaxie pohybuje plynem v kupě galaxií. Na snímku je jedna z nejznámějších chobotnic, galaxie ESO 137-001. Výzkum této galaxie a jí podobných byl veden vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Dr. Pavla Jáchyma z Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.
Na čem pracujeme: Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
Jednou z velkých záhad současné astrofyziky jsou tzv. rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts – FRB). Martin Jelínek a Jan Štrobl z ASU společně se Sergejem Karpovem z Fyzikálního ústavu Akademie věd studovali po tři noci FRB 121102 a s pomocí relativně malého 50cm dalekohledu pátrali po možném optickém protějšku tohoto zábleskového zdroje.
Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Osmnáct hlášení nám přišlo do formuláře Oddělení meziplanetární hmoty http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/hlaseni-bolidu. Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Fotogalerie - turistický pochod Po stopách kocoura Mikeše
Letos přálo počasí, pochodníků bylo dost a my všem děkujeme za návštěvu na hvězdárně. Podívejte se na pár fotografií a hlavně - příště přijďte také.
Zemřel Prof. Ing. Milan Burša, DrSc. - nekrolog Dr. Zdislava Šímy
Je mi smutno, že se naplnil život snad nejvýznačnějšího vědce oboru geodézie, který žil v Československu a následně v České republice. Prof. Ing. Milan Burša, DrSc, člen korespondent ČSAV, zemřel v ústraní ve věku devadesáti let v Dobrušce v sobotu 17. srpna 2019. Rozloučili jsme se s ním v pátek 23. srpna tamtéž. Zanechal po sobě dospělého syna a vnučku.
Přednáška Dr. Petra Kabátha 19. září od 17.00 v Planetáriu Praha
V sále Starvid pražského planetária přednese Dr. Petr Kabáth, vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednášku na téma Evropská jižní observatoř aneb jak funguje nejmodernější hvězdárna světa? Pro členy ČAS je vstup zdarma, pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti.
Na čem pracujeme: Dynamika slunečního větru v numerické simulaci
Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto chvíli plně vysvětlit komplexitu proudění plazmatu od Slunce, ke slovu tedy přicházejí numerické simulace. Petr Hellinger z ASU ve své práci představuje výsledky zaměřené na studium turbulence a nestabilit ve slunečním větru.
JAK VZNIKÁ NOVÁ OBSERVATOŘ NA NEJSUŠŠÍM MÍSTĚ NA ZEMI?
Instalace nového a rekonstrukce poničeného dalekohledu FRAM na Paranalu, v poušti Atacama v šesti větách a 2 minutách videa. „Od obhlídky míst na dalekohledy přes rozvoz materiálu, hledání vhodného místa, kopání děr pro zemní šrouby (protože to jinak nešlo), instalaci základní desky až po sestavení prvního domečku. Pokračovat budeme zapojením hydrauliky, elektřiny, sestavením dalekohledů a nahozením pozorovacího systému“, hlásí z místa Dr. Martin Jelínek.
Solarografie - fotografie nonstop. Výstava v Jihlavě s vernisáží 10. září
V úterý 10. 9. 2019 od 17 hodin se koná vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Dr. Macieje Łukasze Zapióra ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října.
Ondřejovské slavnosti 7. září
V sobotu 7. září 2019 od 14 do 21 hodin proběhnou v Ondřejově na náměstí Ondřejovské slavnosti. Podílíme se tímto programem (a srdečně vás zveme): Pozorování dalekohledem (za jasného počasí Slunce, jinak pozemských objektů). Přednášky (v budově Základní školy bratří Fričů): 15:00 O naší nejbližší a zároveň nejdůležitější hvězdě - Slunci (Dr. Pavel Kotrč, Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR) 17:30 Jak se hledá druhá Země z Ondřejova (Dr. Petr Kabáth, Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR)
Od 2000 QW7 nám nic nehrozí
"K naší planetě se řítí velký, až půlkilometrový asteroid. Kosmické těleso s označením 2000 QW7, rovněž známé jako 467317, proletí podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kolem Země 14. září." - tak to píší novinářské servery ve světě a už i u nás. Takových asteroidů je spousta, tak proč právě tento novináře zaujal, není jasné.
Připravujeme se na budoucí rentgenové mise
Zatímco u nás máme prázdniny, ředitele Astronomického ústavu AV ČR si pozvala na zvanou přednášku Univerzity of Massachusetts. Profesor Vladimír Karas, který je vedoucím skupiny relativistické astrofyziky na našem ústavu, bude mluvit o metodě vyvinuté pro analýzu spekter a světelných křivek a předpovídání polarimetrických vlastností akrečních disků kolem černých děr, které se mají pozorovat při nadcházejících rentgenových misích IXPE a eXTP.
Na čem pracujeme: Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem otevírají možnosti charakterizace i jejich atmosfér. Astronomové pod vedením Petra Kabátha z ASU se věnovali čtyřem vhodným extrasolárním planetám a studovali spektra jejich atmosfér.
Festival vědy 4. září na Kulaťáku v Praze Dejvicích
Ve středu 4. září budeme od 8:30 do 19 hodin na Vítězném náměstí v Praze Dejvicích v rámci Festivalu vědy - http://www.festival-vedy.cz/. Vstup zdarma. Program pro vás připravujeme - podívat se budete moci dalekohledy s filtry na Slunce nebo zažít pokus se stavem beztíže, ke kterému bude stačit PET láhev a GoPro kamera se zpomalenými záběry.
Sbohem sluneční soustavo, ať žije Sluneční soustava
"Podle současných kodifikačních příruček se má psát sluneční soustava a Mléčná dráha. Na základě upozornění odborníků v astronomii, že v případě prvního spojení jde o jedinečný planetární systém hvězdy Slunce, doporučujeme psát Sluneční soustava." - zveřejnil Ústav pro jazyk český AV ČR ve své Internetové jazykové příručce (mimochodem naprosto skvělé pomocnici) a také knižně v Akademické příručce českého jazyka.
Den a noc na Jizerce 10. srpna 2019
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Nejznámější meteorický roj Perseidy
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času (SELČ). Takže noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce před úplňkem a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec. Vhodnější proto bude pozorovat v druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině SELČ už Měsíc zapadne pod obzor.
Na čem pracujeme: Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.
Profesor Ivan Hubený do třetice (všeho nejlepšího)
Vloni na podzim jsme zveřejnili novinku týkající se konference na počest profesora Ivana Hubeného. Letos na jaře mu Akademie věd České republiky udělila Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách, kterou profesor Ivan Hubený převzal na slavnostním setkání ke 100. výročí Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu.