Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latenezeit in Westböhmen. Mit Beiträgen von Petr Pokorný und René Kyselý.
Publikace je výstupem grantového projektu podporovaného Grantovou agenturou České republiky- reg.č. 404/02/1527.
Monografie v německém jazyce přináší zveřejnění a vyhodnocení 51 výšinné lokality (31 opevněných, 16 neopevněných, 4 ohrazené) s dosud nepublikovanými nálezy ze 7./6. – 1. stol. př.Kr (rozsah 303 str.). Sledované pracovní území západních Čech je vymezené podle současného administrativního dělení České republiky rozlohou Plzeňského a Karlovarského kraje. Katalog s podrobnou charakteristikou lokalit (poloha a přírodní prostředí, fortifikace, nálezy a nálezové situace, datování všech dosud zjištěných nálezů a nálezových situací na lokalitě, dnešní uložení nálezů a inv.č., návaznost na okolní soudobé osídlení) je opatřen nově vyhotovenými plány opevnění, kresebnou dokumentací nálezů z doby halštatské a laténské (Abb.1-165) i fotografiemi jednotlivých poloh (Foto.1-113). Textová část monografie se zabývá časovým a kulturním zařazením dokumentovaných nálezů i nálezových situací, práce je vybavena řadou map (Karte 1-25), grafů (Graph 1-14) i typologických tabulek tvarů keramických nádob (Taf.1-25). Datování výšinných sídlišť se opírá o různě početné soubory keramiky, ale i nálezy kovových spon a dalších předmětů (barevné přílohy: Karte 1-7, Bild 2-4, Abb.139-140). Tabulky (Tabelle 1-6) znázorňují frekvenci obsazování výšinných poloh od neolitu po středověk. Keramika doby halštatské i laténské je vyhodnocena jednotným popisným systémem, morfologii nádob i výzdobné prvky vyjadřuje numerický kód. Příspěvek P.Pokorného se zabývá doklady rostlinné zemědělské produkce na výšinných lokalitách doby halštatské a laténské, R.Kyselý podává výsledky rozboru nalezených zvířecích kostí. Prostorové rozšíření výšinných lokalit je sledováno ve vztahu k přírodnímu prostředí a v návaznosti na zatím známé okolní soudobé osídlení z doby halštatské a laténské. Zjištěné vazby mohly být podrobně studovány především v šesti větších regionech. Nápadné indicie prozrazují pravděpodobné souvislosti mezi osídlením v 6.a 5. stol. př.Kr. a rozložením primárních i sekundárních ložisek kovových rud (zvláště v případě tzv. snosových oblastí sekundárního výskytu zlata). Samostatná kapitola je věnována problematice kontinuity a diskontinuity osídlení v období pozdní doby bronzové, doby halštatské a laténské v západních Čechách. Závěrečná kapitola monografie ukazuje západočeské výšinné lokality doby halštatské a časně laténské začleněné do rozsáhlejší oblasti střední Evropy. Mapa s územím Čech, Bavorska, Horního Rakouska i Salzburska vyznačuje výšinná opevněná i neopevněná sídliště z období 7./6. – 5. stol. př.Kr., ohrazené dvorce a dvory typu „Herrenhof“, ale také tzv. „knížecí hroby“ z 6./5. stol. př.Kr. s etruskými bronzovými nádobami a rovinná sídliště s importy středomořského původu nebo s jejich napodobeninami. Naznačen je širší kontext historických souvislostí, které lze do jisté míry a s určitou opatrností rekonstruovat.
(PDF) Obsah – Inhalt – Contents
