Aktuality

Šest špičkových českých vědců do 40 let v oborech medicína, společenské vědy, biologie, chemie, fyzika a matematika převzalo ve středu 18. května 2016 v divadle Archa Cenu Neuron pro mladé vědce. Za fyziku byla tato prestižní cena udělena Mgr. Jindřichu Kolorenčovi, PhD z Oddělení teorie kondenzovaných látek Fyzikálního ústavu AV ČR. Je to již druhé ocenění mladého vědce z Fyzikálního ústavu.

Nejvýkonnějším laserem dosavadní historie bude KRAKATIT. Slovo, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj stejnojmenný vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl účastník soutěže „Pojmenuj superlaser“, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd a časopisem Vesmír.

Mezinárodní výzkumný tým demonstroval elektrický zápis dat v antiferomagnetu. Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Tradičně se předpokládá, že magnetizmus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Práce byla publikována v časopise Science

Vlastnosti materiálů používaných v dnešních elektronických součastkách jsou odvozeny z chování valenčních elektronů. Důležitou charakteristikou elektronů je jejich spin, což je, zjednodušeně řečeno, směr rotace elektronu kolem jeho osy. Jak si už před téměř devadesáti lety uvědomil německý fyzik Friedrich Hund (1896 – 1997), elektrony vázané v atomu mají tendenci rotovat všechny ve stejném směru. Tomuto jevu se dnes říká Hundovo pravidlo