Zahlavi

Agitprop i kabaret. Unikátní česko-ruský slovník je online

29. 05. 2019

Je to jeden z nejrozsáhlejších dvojjazyčných slovníků, které na tomto území kdy vznikly. Připravoval se od 70. let, obsahuje přes 100 000 hesel a je to svérázný otisk doby. Slovanský ústav AV ČR se toto monumentální dílo nyní  rozhodl zveřejnit elektronicky v autentické podobě: včetně obratů typických pro období socialismu. Zatím je z Velkého česko-ruského slovníku k dispozici 1. díl.

„Rozsah je příliš velký na to, aby se všechno dalo aktualizovat nebo revidovat, tam otázka stála jinak: zpřístupnit nebo nezpřístupnit? Není možné se od té doby odříznout a tvářit se, že jazyk, kterým se tehdy mluvilo, neexistuje,“ říká vedoucí autorského týmu Iveta Krejčířová, podle níž slovník obsahuje i řadu dobově poplatných výrazů, jako je třeba stranická buňka, Jugoslávie nebo Sovětský svaz. Na projektu začala pracovat počátkem 80. let pod vedením dlouholetého vědeckého pracovníka Slovanského ústavu Nikolaje Savického, který loni zemřel.

heslo cara 2

Ukázka podkladů ze 70. a 80. let, které současní badatelé zpracovali do podoby online slovníku

„Plní se mi tím životní sen. Projekt, na kterém jsem coby čtyřiadvacetiletá začínala, se snad podaří dotáhnout do konce dřív, než odejdu do důchodu. Je to spousta času, energie a vlastně i tradice,“ dodává Krejčířová, podle níž lexikografická práce měla v českém prostředí vždy vysokou kvalitu. Podle badatelky sice současný uživatel nenajde ve slovníku slova jako mobilní telefon nebo počítač, je tam však obsaženo mnoho hesel, která nejsou v žádném jiném slovníku. „Jsou tam výrazy, které jsou spojeny s poválečným nebo i meziválečným obdobím, s nejrůznějšími profesemi a oblastmi... I proto jsme usoudili, že má smysl slovník vynést na světlo, i když není úplně aktuální. To velikánské množství materiálu si svého uživatele najde,“ dodává.

Strojopisy ve skříni

Základem projektu bylo 21 834 stran strojopisných sešitů a desítky krabic lístečků ve formátu A5, které měly dostat svou knižní podobu v pětisvazkovém slovníku. Z nich se do sametové revoluce podařilo připravit necelé čtyři díly, první z nich měl vyjít knižně v roce 1990. V  té době však již čeští nakladatelé o česko-ruský slovník žádný zájem neměli, trhu vládla angloamerická produkce, která za komunismu vycházet nesměla.

 „Sešity ležely do roku 2008 netknuté ve skříni a vypadalo to, že nikdy neuvidí světlo světa. Poté se je podařilo naskenovat, převést do Wordu a uložit na CD. Když jsme pak připravovali rusko-českou elektronickou databázi, měli jsme kostru, do které se dala vkládat data, a říkali jsme si, že je škoda ji nevyužít,“ popisuje vznik digitalizovaného slovníku, který podpořila i platforma Strategie AV 21.

heslo cara 1

Kyvadlo doby

V původním autorském kolektivu se postupně vystřídalo zhruba 30 lexikografů, v současnosti je na webu přístupná první část pokrývající hesla A-K, a to i ve verzi pro mobilní telefony. Do konce roku by měly přibýt další dva díly L-O a P-Q , které jsou již téměř hotové. Největší práci budou mít redaktoři s pátým svazkem, dochovaným pouze prostřednictvím lístečků s hesly, i v něm se však chtějí držet dosavadního charakteru slovníku.

„Kyvadlo doby se často vykloní na jednu stranu, pak na druhou, a teď se zřejmě ustálilo na normálním vztahu k ruštině: velký zájem mají překladatelé a tlumočníci, na školách se ruština vyučuje jako druhý nebo třetí jazyk,“ uzavírá Krejčířová.

Na titulním snímku budova Slovanského ústavu na pražském Starém Městě

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR a Slovanský ústav AV ČR

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce